Nebýt pandemie koronaviru, Dalibor Janda by 30. března v pražské Lucerně zahájil své jubilejní turné ke čtyřiceti rokům na hudební scéně. Přestože se koncert kvůli vládnímu nařízení neuskutečnil a on přišel o téměř půl milionu korun, nestojí podle svých slov s nataženou rukou a nečeká na pomoc.
„Nestěžuju si, nejsem na tom tak špatně, abych nevydržel půl roku nebo rok bez kšeftů. Pokud někdo nepřežije bez dotací nebo jiné pomoci, ať se na to vykašle a jde dělat něco jiného,“ vzkazuje Dalibor Janda, podle něhož nejvíc řvou divadelníci, kteří dostávají dotace.
„Když slyším, jak fňukají, jsem naštvaný. Ať se to vykrystalizuje. Je tu moc umělců, pokud se někdo neuživí, ať jde dělat něco jiného, některá děvčata už šla do supermarketů. Umělci jsou přemnožení. Když děláš v Americe SuperStar pro třistamilionový stát, tam se to ztratí, ale dva podobné pořady ročně pro desetimilionové Česko jsou moc. Přitom pak nemají kde hrát, dávají dohromady revivaly, což je samozřejmě pro pořadatele levnější, ale vystupují většinou na playback a místo umění předvádí estrádu. Když nemají hity, musí se živit tak, jak se dá,“ dodává Janda.
Sám si prý o nezájem o své koncerty stěžovat nemůže.
„Teď jsme měli v červenci dva koncerty a nyní nás čekají tři koncerty na Slovensku. Lidé chodí. Bývá plno,“ říká.
Janda se prý jen obává toho, aby nemusel odkládat i své podzimní koncerty, a to kvůli nezodpovědnosti lidí.
„Český národ je zase veselý, rozverný. Lidé jsou na koupalištích, v bazénech nacpaní na sobě, podzim bude veselý. Tak nám to zase zamáznou a to bude definitivní konec. Byl jsme na Moravě, odkud pocházím, a někdy se divím, co mají lidé za názory. Oni jdou na tancovačku, kde se nic nekontroluje, půjčují si placatice slivovice a argumentují tím, že koronavirus je jenom v Praze. To nepochopím,“ uzavírá Dalibor Janda.
Fotogalerie |
