Heřman Kryštof Russworm
Popravdě řečeno, maršál Russworm by si zasloužil samostatný článek, nebo spíše rovnou knihu (naštěstí jedna je k dostání, jmenuje se Osamělý rváč od autora Miloše Kratochvíla). Osud tohoto muže, jehož si s takovou chutí zahrál Zdeněk Štěpánek, otec hereckých sourozenců Štěpánkových, je natolik barvitý a tak košatý, že bychom museli napsat kilometrový text. Takže otázka spíš zní: Kde začít?
Russworm je snad nejkomplikovanější postavou z celého příběhu, jíž se nedostalo skoro žádného prostoru. Patřil mezi vrchní intrikány, darebáky a násilníky, ale na druhou stranu to byl vynikající vojenský stratég a vůči císaři Rudolfovi projevoval bezbřehou loajalitu. Svou kariéru započal jako obyčejný voják v jízdním pluku a díky svým přirozeným schopnostem skončil až jako nejvyšší velitel císařských vojsk.
S divokým životem u armády se ale snoubila i jeho divoká povaha. Na rukou měl krev dvou lidí a navíc znásilnil mladou panskou dívku, která mu byla svěřena do ochrany. Jeho výtržnosti se zčásti tolerovaly a zčásti byl za ně opakovaně trestán, z jednoho vězení pak utekl. Russworm byl ale pro svoje úspěchy a vliv častým objektem intrik, tedy ne vše, co se kolem něj nezákonného dělo, se dělo jen jeho vlastní vinou.
Maršála Heřmana Kryštofa Russworma si s chutí zahrál Zdeněk Štěpánek, otec hereckých sourozenců Martina, Petra a Jany Štěpánkových.
Císařův pekař – Pekařův císař je kostýmní podívaná. Všechny kostýmy z rudolfínské doby navržené pro film jsou majetkem barrandovských ateliérů a soukromé sbírky Werichovy vily.
Štěpánek ve své roli Russworma během snídaňové audience u císaře Rudolfa zmiňuje v jedné ze svých replik jisté jméno – Belgioioso. Hrabě Jan Jakub Belgioioso a jeho bratr Francesco, oba původem Italové, Russworma chtěli zničit a nachystali na něj léčku, v jedné z pražských ulic ho i se svými kumpány přepadli. Russworm během rvačky zabil Janova bratra a skončil za katrem.
Tehdy se proti němu postavil komoří Filip Lang, s nímž Russworm na císařově dvoře také soupeřil nejen o Rudolfovu přízeň, ale i o osobní prospěch. Heřman byl nakonec za tento skutek na konci roku 1605 popraven, bylo mu pouhých čtyřicet let.
Hlavu mu sťal nejslavnější český kat Jan Mydlář.
