Řanda (†60) se před smrtí potácel v dluzích. Nevzpamatoval se z podnikání s Vydrou?

Čestmír Řanda mladší byl známý sice jako herec a dabér, po revoluci ale zkoušel i podnikat. Tehdy spolu s Václavem Vydrou, se kterým se znal od dětství, založili zbrojní společnost. Nejenže jim firma zkrachovala, kvůli společnému podnikání skončilo i jejich přátelství.

„Vzhledem k tomu, že po revoluci nebyly platy v divadlech nic moc, přemýšlel jsem v čem podnikat. Jelikož rozumím zbraním, sportovně jsem střílel a už tenkrát jsem měl zkoušky z myslivosti, rozhodl jsem se pro tento obor. Tenkrát jsem se dal dohromady s Vaškem Vydrou, kterého znám od dětství, a šli jsme do toho společně. Rozhodli jsme se dovážet zbraně a lovecké potřeby včetně nožů a prodávat je u nás za slušné ceny. Vašek měl kontakty ve Španělsku, já znal zase německý trh, tak jsme to rozjeli. Prvotní nápad, včetně názvu firmy El Cid a loga, pochází ode mě. Objeli jsme několik veletrhů v zahraničí a sjednali kontakty s příslušnými firmami. Postupně jsme založili i servis,“ vzpomínal před dvanácti lety v rozhovoru pro deník Aha! Řanda, který podle svých slov ale do společnosti vkládal víc než Vydra. 

„Vaškovi se nechtělo příliš dělat, točil televizní seriál a ve firmě, která v té době čítala kolem třiceti lidí, často chyběl. Kvůli tomu vázly obchody ve Španělsku a navíc Vašek, který je v některých věcech dost naivní, se asi dvakrát pokusil někomu dodat součástky do zbraně, která nebyla legální. Jednou to byla dokonce hlaveň, což mě vytočilo. Vyřešilo se to tenkrát interně, ale těch věcí bylo víc. Boural firemní auta, za úklid, který téměř neexistoval, platil manželku Janu Bouškovou,“ popsal Řanda.

Dle jeho slov ho měl nakonec Vydra ze společnosti vyštvat a vše prý začalo tehdy, když se chtěl nechat v roce 1996 vyplatit ze svého podílu.

„Nepochodil jsem. Místo toho jsem dostal výhrůžný dopis od právníka. Stálo v něm, že pokud se svého podílu vzdám bez finanční náhrady, nebudu trestně stíhán. Poté jsem byl policií obviněn ze zhruba devíti trestných činů, mimo jiné i z toho, že jsem odjel firemním autem. Výsledek byl takový, že ani jedno z těchto obvinění neskončilo u soudu. Ze strany mých společníků se jednalo jen o určitou formu nátlaku a vydírání mé osoby. Když nepochodili, dali firmu do konkurzu,“ vysvětloval tehdy Řanda.

Nechápal, jak se může do konkurzu dostat prosperující společnost, a v té době tvrdil, že až později pochopil, že šlo jenom o záminku, jak se ho zbavit.

„Pan Vydra jako jednatel firmy totiž založil na té samé adrese stejnojmennou firmu El Cid, se stejným obchodním zaměřením. Společníkem v nové firmě byl shodou okolností i právník, který mi krátce předtím poslal onen výhrůžný dopis. Firma v podstatě zůstala ve stejných kancelářích a jednatelem obou stejných firem byl opět Václav Vydra,“ vzpomínal Řanda s tím, že správce konkurzní podstaty tyto okolnosti nikdy nezajímaly.

Sám Vydra se už před lety nechal slyšet, že se k případu vracet nechce.

„Podnikání je jako manželství, chvílemi je pohoda, jindy zataženo. Rozhodně nechci nikoho pomlouvat nebo na někoho svádět vinu, ale pan Řanda by měl být rád, že to pro něho takto dopadlo. A co se týče údajného tunelu, tak v tomto případě nebylo rozhodně co vytunelovat,“ okomentoval tehdy Řandovo obvinění.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii