Koptashow, na kterou byla radost se dívat: Václav Kopta Lvy zvládl skvěle

„Dotklo se mě to, nebyl jsem na to připravený,“ zareagoval nedávno v pořadu Blízká setkání herec, moderátor a hudebník Václav Kopta (53) na dotaz Terezy Kostkové, jak se postavil k velké kritice, která se už delší dobu snáší na jeho pořad Koptashow.

U tohoto formátu snad jako by se zdálo, že jej Kopta dostal od České televize jako bolestné za to, že kvůli zranění nohy nemohl na poslední chvíli nastoupit do StarDance a musel za něj nastoupit bývalý tanečník Richard Genzer.

Kopta nikdy totiž nic samostatného nemoderoval, vždy sloužil spíš jako otloukánek dua Suchánek–Genzer nebo se potichu věnoval vlastním projektům, kde ale jako tvůrce nebyl vidět. Ale aby přímo na něm stál tak složitý pořad, jako je vlastní talkshow?

Není to tak, že to je ta nejlepší meta. Dneska totiž moderuje každý a je to na kvalitě dost poznat, různých „povídacích“ pořadů je jako hub po dešti, proto se taky těžce hledá nějaký, kde někdo skutečně vyniká.

Václav Kopta to podle reakcí diváků na jeho show též nebude, nicméně tento vskutku renesanční člověk může být rozhodně potěšen tím, že jako moderátor Českého lva absolutně nezklamal.

Moderovat České lvy – podobně jako Českého slavíka – je vždycky spíše za trest, předávání cen totiž není zrovna dvakrát zábavná disciplína. Divák je o to více napružený, protože ví, že ho čekají děkovné řeči lidem, které nezná, a humorné scény a snahy o vtipy, které každé předávání vždy zdržují, a nedej bože, aby se tam chtěl někdo politicky angažovaně vyslovit.

Průvodcovství večera lehkým slovem je tedy na místě, ale musí to zároveň působit velice nenuceně a hlavně improvizačně. Proč se Česká televize rozhodla zrovna pro Koptu, jehož si roky nikdo nevšímal, to je nám záhada, možná je zde nějaký mlhavý pocit, že Koptovo jméno je teď v kurzu, každopádně po těchto Lvech rozhodně bude a dál by být mělo!

Jako moderátor večera byl bez uzardění jedním z nejlepších v historii: nepřehrával, nebyl zbytečně vtíravý a nutně humorný a vypadal a mluvil velice přirozeně. Jak moc se musel ovládat a jak moc ho lámala tréma, to ví jen on sám a je dobře, že divák to nikdy nezjistí.

Ostatně vůbec celá dramaturgie letošních cen se povedla. Nápad s kostýmním předáváním cen, kdy na jeviště chodily herecké hvězdy ve svých filmových převlecích, ozvláštnil ceremoniál, jenž se většinou u obrazovek odehraje za roztržitého sledování jiných věcí, jako jsou například statusy na Facebooku, upřené pozorování skvrny na zdi, zda to není pavouk, nebo prohlížení záděry u nehtu na palci.

Ondřej Sokol v kostýmu z filmu Rédl

Jan Cina ve svém kostýmu z filmu Čertí brko

Nikdo pořádně nedává pozor na to, co se děje na obrazovce, a každá tato nepozornost padá s dalším protaženým hudebním vystoupením, s nímž letos také šetřili a bylo to jen k dobru.

Věděli jste, že Jenovéfa Boková je vystudovaná houslistka?

Možná nebyl Václav Kopta připraven na vlnu kritiky za svou show, ale budeme rádi, když bude připraven přijmout pochvalu za moderování Českého lva.

A třeba by si to mohl za rok zopakovat?

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii