Někdo v neděli vyhrál Talent a nikoho to nezajímalo. Svědčí to o úpadku, stejně jako u Miss

Možná bychom měli začít tím, jak je možné, že v zahraničí si drží talentové soutěže konstantní sledovanost, zatímco když se u nás někoho zeptáte na jméno vítěze talentové soutěže, je ticho.

A co hůř, to ticho se rozprostře i mezi společenskými novináři, protože kdyby to někdo měl minimálně vědět, měli by to být oni. Nevědí taky, zato ale znají jména zahraničních porotců, kdežto v Česku jim dokonce jména nejenže splývají, jestli jsou v Talentu, nebo v SuperStar, ale kolikrát ani nevědí, díky čemu si vůbec zasloužili svou židli obsadit.

Přestože televize stále tvrdí, že se jim talentové soutěže jako Česko Slovensko má talent a Česko Slovenská SuperStar vyplatí vysílat kvůli sledovanosti, skutečnost je spíše taková, že se jim to vyplatí hlavně kvůli prodané reklamě, čímž se běžný dvouhodinový přenos protáhne na hodiny čtyři.

Podle toho pak taky ale vypadá následná odezva. V prvé řadě jde totiž o peníze, o ekonomickou stránku zakoupeného formátu, proto už nikdo ani nedokáže říct z hlavy, kolikátá se vysílá řada Talentu, Hlasu nebo SuperStar. Nedokážete říct ani jména předchozích vítězů, možná si vzpomenete tak na tři. Na první Anetu Langerovou a z těch posledních možná ještě na Martina Chodúra, protože měl fakt talent, a na Terezu Maškovou, protože měla růžové vlasy.

Nevíte, kdo skončil na jakém místě, o lidech, kteří se účastnili, jste pak už v životě neslyšeli, přesně netušíte, kdo je v jaké porotě.

Je to jako mít tři souběžné soutěže Miss a není to tak dávno, co jsme tuto situaci dokonce zažívali. Skončilo to naprostým fiaskem a z kdysi výstavní zábavy je dneska jen legrační estráda pro zasmání.

A platí to i pro talentové soutěže, které se u nás vysílají a podle plánů stále vysílat budou. V porotách nesedí toliko legendy českého uměleckého světa, lidé, kteří mají mnohaletou kariéru za sebou (a proto by taky museli dostat hodně peněz), ale jacísi podivní seriáloví herci, zpěváci či rapeři, o nichž do té doby nebylo slyšet nebo produkují mimo mainstream, tedy mimo hlavní proud diváků těchto pořadů.

Do SuperStar, tedy do vyloženě pěvecké soutěže, dokonce jako porotkyně nastupuje Patricie Solaříková, herečka z Ulice, která v životě nezpívala. „Budu hodnotit hlavně z té lidské stránky,“ nechala se Solaříková slyšet a vůbec není jasné, co si pod tím má divák představit. Třeba to, jestli je soutěžící empatický, vypadá dostatečně lidsky, nebo má hezké oblečení?

Vedle ní se posadí Monika Bagárová, která je sice moc krásná, ale nemá jediný hit, nebo Leoš Mareš, jenž je velice úspěšnou celebritou, ale zase neumí zpívat. V Talentu zase hledá talenty manažer Jaro Slávik, kdy přesně není jasné, o co se zasloužil, snažila se v různých mutacích i Lucie Bílá nebo Michal David, u nichž to mělo smysl sedět v porotě, pak taky Dara Rolins, která je známější pro své fotky než pro svůj zpěv, talent hodnotí seriáloví herci Mórová a Prachař, oba s velmi průměrnými rolemi, a nikdo z vítězů ještě stále neudělal díru do světa.

Když se dostavila do porotcovské židle na skok Jiřina Bohdalová, samozřejmě se dostavila očekávaná divácká smršť, protože mezi Bohdalovou a takovou Mórovou s Prachařem je propastný rozdíl. Bohdalová může pomoci nejen svými kariérními zkušenostmi, ale i těmi věkovými, kdy moudrá rada udělá více užitku než deset kamarádů v zákulisí televize.

Všechny talentové soutěže, které se tady vysílají pod různými názvy, stále hrají na notu, že tam musí sedět samí „mladí a cool“, protože aby se na to dívali právě ti mladí. A to je kámen úrazu, v době Netflixu a streamovacích služeb a možnosti sledovat online v přímém přenosu zahraniční talenty s hvězdami jako Adam Levine je bezhvězdná provinčnost s jakýmisi televizními tvářemi nezajímavá. A úspěch herečky Bohdalové tuto teorii pouze potvrzuje, i mladé diváky zajímají legendy, nikoliv pět minut trendy tváře, kterých je plný Instagram.

Ostatně teorie pěti minut platí i na samotné výherce. Stejně jako u několika soutěží Miss i tady už je „krásek“ příliš mnoho a ztratili jsme nejen přehled, ale kvůli přesycení i zájem. V neděli vyhrála soutěž Česko Slovensko má talent zpívající Slovenka Margaréta Ondrejková, o čemž vyšel článek na třech českých webech, z toho dva byly okrajové.

A přitom se ve všech případech talentových soutěží jedná o půl roku vysílacího času, který ale slouží zejména jako promo a finanční příjem těm, co už dávno mají vystaráno. Podobně jako u soutěží Miss to bylo vlastně jen o sponzorech a kdo si nahrabe víc.