Hostem 25. ročníku Febiofestu bude krásná Francouzka Catherine Deneuve, která si na zahájení filmové události do Obecního domu přijede vyzvednout ocenění za celoživotní přínos filmu.
Hvězda Catherine oslňovala sice hlavně v 60. letech, kdy nejen svět filmu omámila svojí křehkou krásou a talentem, ale zachovala si zároveň status uznávané filmové ikony dodnes, a tak herečka ve svých 74 letech stále ještě točí.
Připomeňme si alespoň některé snímky, které francouzskou krásku proslavily. Ačkoliv hrála od 50. let, první větší úspěch se dostavil s filmem Paraplíčka ze Cherbourgu (1964) či se snímkem Slečinky z Rochefortu (1966). V roce 1965 se objevila také v psychothrilleru Hnus Romana Polanského.
Zásadní postavy Catherine jsou často spojeny se sexualitou, někdy jsou také okořeněny přímo lesbickou orientací. Příznačným se pro herečku stal snímek Kráska dne, v němž jen hereččina přítomnost je tu proto, aby film vzbudil senzaci. Vyjmenujme ještě film Siréna od Mississippi (1969) s Jeanem-Paulem Belmondem, americký thriller Hlad (1983), Zloději (1996) nebo 8 žen (2002).
Nikdy se ale nebránila ničemu novému, například hudební fanoušci ji také znají velice dobře, díky jiné legendě, a to té britské. Zpěvák Joe Cocker má na kontě hodně hitů a „N’Oubliez Jamais“, kde Catherine hraje, je jedním z nejvysílanějších a nejhranějších klipů historie.
Kromě desítek slavných filmů, kterým Catherine Deneuve propůjčila tvář, je o herečce v poslední době slyšet v souvislosti s hnutím Me Too, kdy ale namísto toho, aby se zařadila do fronty pokrytectví a kontrole se vymykající vlně tsunami, což toto zprvu nevinné společenské hnutí způsobilo, otevřeně proti němu vystoupila a podepsala se pod prohlášení více než 100 francouzských umělců, kteří tak varují před možnými dopady Me Too.
Tento „antidopis“ byl zveřejněn v deníku Le Monde, ve kterém francouzské divy upozorňují na hrozbu novodobého „honu na čarodějnice“, v jakém jsou muži bez ladu a skladu sesazováni z funkcí na základě mnohdy nepodložených obvinění, proti kterým se v proudu Me Too už nemají šanci bránit.
„Znásilnění je zločinem, ale pokusit se někoho svést, ať už krkolomně, či neúnavně, není. A stejně tak nelze gentlemanské chování mužů považovat za útok šovinismu,“ uvádí francouzské umělkyně s tím, že je samozřejmě důležité upozornit na zneužívání moci vlivných mužů (a to se týká jakéhokoliv oboru), ale tam to má také končit – namísto neustálého osočování mužů, které se vymklo kontrole, přičemž z žen toto hnutí akorát učinilo bezmocné a věčné oběti. Co se týče skandálů Harveyho Weinsteina, které celou kampaň rozpoutaly, to ovšem považují herečky za nezbytné.
„To bylo nutné. Ale tato nastalá svoboda projevu se dnes obrací ve svůj opak: Jsme nuceny mluvit tak, jak se má, zamlčovat to, co dráždí, a ty, kdo se odmítají řídit takovými zákazy, jsou považovány za zrádkyně a spolupachatelky,“ upozorňují signatářky.
Fotogalerie |
