Bořek Slezáček se evidentně po konci prázdnin nezastaví, jak to vypadá, na podzim ho čekají dost zajímavé projekty a hlavně nejen v Česku.

„Teď mě čeká první natáčecí den německého filmu, na podzim mám další německý projekt a připravujeme film s Albertem Čubou, já jsem napsal scénář k filmu Narozeniny, který jsme hráli původně jako divadelní hru,“ popisuje. „Je to jiný druh vyprávění, scénář prošel několika verzemi, pak jsme si řekli, že se vrátíme k divadlu, pak zase k filmu, přece jen filmové vyprávění má jiné tempo, ale ten příběh tam zůstává.“

Co ho bude čekat v německém filmu a může o něm něco bližšího prozradit?

„Je to takový thriller, nebo spíš hororová detektivka, velmi tajemný, velmi temný. Část se točí v lomu Velká Amerika a já hraji velitele policejních potápěčů. Slíbili mi ale, že se nemusím potopit hlouběji než metr,“ směje se.

Není to poprvé, co Slezáček hraje v zahraniční produkci, musí ještě pořád chodit na konkurzy, nebo už stačí po něm sáhnout?

„Vždycky musíte projít nějakým výběrem. Někdy záleží na tom, jak ta role je velká, záleží na tom, jestli už jste někdy s těmi lidmi dělali, záleží na tom, pro jaké produkce to je. Když je to velká produkce jako Netflix, tak do toho mluví strašná spousta lidí, takže skutečně musíte chodit na kamerovky, a samozřejmě se někdy stane, že řeknou ne,“ popisuje.

Kino nebo stream je iracionální rozhodnutí

Jak by si jako scenárista, jenž bude točit film, přál, aby se jeho dílo prodalo? Chtěl by, aby šlo do kina, nebo rovnou na streamovací platformy? A co je lepší?

„To je dobrá otázka. Viděla jste film Tenkrát v Hollywoodu, jak se jde podívat sám na sebe do kina? Co k tomu dodat? Jinak je to ryze iracionální rozhodnutí, protože propagace do kin vás stojí strašné peníze, a když máte štěstí, je to sto tisíc diváků. Ale když vás uvede televize Nova nebo Prima v primetimu, vidí vás milion lidí najednou. Televize a streamovací služby jsou v tomto mnohem lepší, ale já si myslím, že má své kouzlo pustit film nejprve do kin, pak do televize a teprve potom na streamovací služby,“ myslí si.

Na jakém filmu byl naposledy, se dozvíte, když si pustíte celý rozhovor, ale je spíše typ diváka do kina, nebo na streamovací služby?

„Já se rozhoduji podle typu filmu. Většina filmů, které mám rád, snesou i obrazovku, ale kino je kino, jenže to je žrout času, nehledě na fakt, že multiplexy už dávno nemají atmosféru. Já mám na všech streamovacích službách seznam přeplněný filmy, které bych chtěl vidět, a pořád to odkládám,“ uzavírá.

Fotogalerie 13 fotografií