Bolest a svíčky: Maminka Aničky Dáda Patrasová prožila těžké ráno

  12:40
Tváře obou rodičů byly strhané smutkem, drželi se při sobě. Jejich dcera Anička...

Tváře obou rodičů byly strhané smutkem, drželi se při sobě. Jejich dcera Anička zemřela jen o pár hodin dříve. | foto: Expres.cz

Je to smutek, který se nedá popsat. Dáda Patrasová s manželem Felixem Slováčkem prožili noc, jakou by žádný rodič nikdy neměl zažít – jejich milovaná dcera Anna Julie Slováčková (†29) podlehla zákeřné rakovině, která i přes veškerou snahu lékařů a silnou vůli Aničku nakonec přemohla.

Anička Slováčková zemřela doma, obklopená láskou těch nejbližších. Přátelé, kteří u ní byli v jejích posledních chvílích, ji doslova vyprovodili na cestu. Když odjížděl pohřební vůz s její rakví, stáli u brány, drželi se za ruce a mávali. Poslední gesto sbohem plné bolesti, ale i nekonečné lásky. Tichý, srdcervoucí moment, na který se nedá zapomenout.

Anička si přála prožít poslední chvíle v prostředí, které měla ráda, obklopená těmi, které milovala. V pátek ji proto zdravotníci převezli z nemocnice do bytu, kde žila se svým partnerem Matějem Růžičkou a jejich fenkou Jindřiškou. Byt se nachází nedaleko rodinné vily Slováčkových, kde Anička vyrůstala. A právě tam, v milovaném prostoru naplněném láskou, v sobotu odešla.

Zemřela doma, obklopená blízkými. Přátelé, kteří s ní byli v jejích posledních chvílích, ji vyprovodili s obrovskou úctou a láskou. Když odjížděl pohřební vůz s její rakví, stáli u brány, drželi se za ruce a mávali.

Že situace je vážná, její maminka tušila už delší dobu. V rozhovoru pro Expres měsíc před Aniččinou smrtí otevřeně řekla: „Ta prognóza je špatná. Opravdu špatná. Denně chodí k lékaři. Nechci hovořit bez ní o jejím zdravotním stavu. Někde jsem četla, že tu rakovinu i pojmenovala.“ Zmínila také, že největší oporou jí byl partner Matěj, který při ní stál až do poslední chvíle.

Den po tragické zprávě vyšla Dáda ven. Ztichlá, ve výrazném smutku, přišla ke vchodu domu, kde hořely svíčky od fanoušků a přátel. V zimní bundě, s hlavou skloněnou, mlčky tam chvíli stála, jako by se pokoušela vdechnout sílu z ticha, které místo obklopovalo.

O něco později se vydala na malou procházku v okolí domu. Možná jen na chvíli uniknout, nadechnout se, najít v sobě klid. Každý krok, každý pohled nesl stopy zármutku. Nikdo z nás si nedokáže představit, co v tu chvíli cítila.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 12:40 úterý 5. srpna 2025. Anketa je uzavřena.

  • 145
  • 43
  • 26
  • 19
  • 13
  • 7
Vstoupit do diskuse (10 příspěvků)
Vezmeme vás na titulní stranu