Role Anny Polívkové jsou jako přes kopírák, nezasloužila by si dramatičtější projev?

Herečka Anna Polívková si na nedostatek práce rozhodně stěžovat nemůže. Když pomineme divadelní role, každý rok natočí minimálně jeden film, příští rok se objeví dokonce rovnou ve třech, a nouzi nemá ani o role v seriálech. Dá se říct, že patří mezi nejobsazovanější herečky Česka. Přitom hraje stále dokola tu stejnou postavu.

O rodokmenu Anny Polívkové nemůže být pochyb. Jejím tatínkem je geniální herec a mim Bolek Polívka a maminkou herečka Evelyna Steimarová, která sama pochází ze známého hereckého rodu Steimarů, jehož původ sahá až k Vendelínu Budilovi.

Herečka tak neměla moc jiných možností, když v dětství přemýšlela, co z ní v dospělosti bude. K herectví byla předurčena. Absolvovala konzervatoř, nonverbální divadlo na HAMU, vystudovala i Mezinárodní školu pohybového divadla Jacquese Lecoqa v Paříži a pravidelně hostuje v několika divadlech.

A nehraje jen v divadlech, v posledních letech se z ní stala hvězda stříbrného plátna. Její první zkušenost s filmem je sice epizodní role dívky v tanečních v kritiky oceňovaném Návratu idiota z roku 1999, na první větší roli si ale musela počkat do roku 2005, kdy si zahrála v Restartu

Zazářila ale až v Účastnících zájezdu, kde ztvárnila roli typické české smolařky Jolany. A právě díky této roli si ji režiséři nejspíše zaškatulkovali a od té doby se dá říct, že si nezahrála nic jiného.

Stačí si jenom připomenout její role ve filmech Probudím se včera, Po čem muži touží, Špindl či její poslední výkon ve filmu Ženská na vrcholu. Anna Polívková ve všech filmech ztvárňuje rádoby poťouchlé nesebevědomé samotářky, kterým se smůla lepí na paty. A Polívková všechny role ztvárňuje stejným způsobem.

Dá se říct, že je herečkou jedné role, ačkoliv ji ztvárnila hned v několika filmech. Zatímco ve světě herec musí umět zahrát téměř cokoliv, z Polívkové je hvězda v jedné póze.

Otázkou je, zda je to jen chyba filmových producentů a režisérů, kteří si ji jednou zaškatulkovali a Anna již nikdy nezíská jinou roli, nebo je zde strach z překročení vlastního stínu do dramatičtější polohy, protože v Česku byste nenašli nikoho vhodnějšího pro filmy, které jsou poplatné plnému kinu.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 13:11 neděle 12. dubna 2020. Anketa je uzavřena.

  • 43
  • 28
  • 27
  • 26
  • 23
  • 20