Představte si, že přijdete na předváděcí akci, a je úplně fuk, jestli na ní budou vynášet do nebes hrnce, deky, nebo elixír mládí. Vyrazíte do lékárny a budete se pídit po tom nejlepším preparátu na těžce zkoušené klouby. Na pobočce telefonního operátora budete chtít změnit svůj stávající tarif, protože více surfujete, než voláte a posíláte SMS zprávy.
Díky, čau!
A stane se vám to, že na předváděčce vás odbydou, vrazí vám do ruky leták a strohý manuál, protože nikdo z přítomných, byť jsou tam od toho, se s vámi bavit nechce a nebude. Co na tom, že je v jejich zájmu, aby vám vyšli vstříc. Záda vám pak ukážou i v lékárně a nepochodíte ani, co se poskytovatele mobilních služeb týče. Oni tam přece nejsou od toho.
Trochu na hlavu, nemyslíte?
Také Eliška Křenková pochytila hvězdné manýry.
A pak tu máme čtvrtý případ. Slavnostní premiéru čehokoliv, od čehož si mnoho slibujete. Zařídíte místo, pozvete hosty, kteří přijdou, a není jich zrovna málo, a samozřejmě také protagonisty.
Ti podle prvních ohlasů před kamerou zazářili, podobně jako celý štáb, není proto divu, že se jimi chce pochlubit a zároveň také ocenit a oslavit jejich práci.
Nic neřeknu
V tom se jedna z hlavních hvězd „šprajcne“ s tím, že rozhovory poskytovat nebude, a basta. Až v druhé polovině večera tedy svolí, že televizi, která to celé zaplatila, něco málo řekne. V zahraničí něco nemyslitelného, u nás bohužel běžná praxe.
Anna Fialová a Vojtěch Vodochodský
Talentovaná Anna Fialová v třídílném snímku Iveta ztvárnila slavnou zpěvačku a s touto rolí se popasovala se ctí a kritici i diváci nešetří chválou. O to více zamrzí nezasloužené manýry, které někteří na premiérách svých filmů předvádějí.
Lze přinejmenším chápat, že ostentativně odmítá bulvár, ona je přece „seriózní“ umělkyně, a ne nějaká rychlokvaška a slavomanka, která bude sbírat body díky mrzkým článkům a v jejích očích pokleslým tématům.
Přišla jsem zdobit
Projekt komerční televize, navíc postavený na začátcích popové zpěvačky, která s médii vždy komunikovala, spoluúčast na propagaci ze strany herců i tvůrců „tak nějak“ předpokládá.
Primadonské pózy a „ne“ místo pozdravu bohužel svědčí o tom, že zatímco herecky Fialová zraje jako víno, profesionální jednání a vystupování, které by snad sneslo srovnání se Západem, jí je zatím cizí a na hony vzdálené.
Ivetu Bartošovou ztvárnila herečka Anna Fialová.
Alespoň otázky týkající se minisérie Iveta, příprav na náročnou roli i vztahu ke slavné zpěvačka absolvovat mohla coby „nutné zlo“. Ne mohla, spíše měla. I to k práci herce patří, zvláště pokud je věrný komerčním televizím a projektům.
Je úplně jedno, jestli hraje také v Národním divadle a dokáže vést zasvěcené hovory o umění, směřování tuzemské kultury i osudu lidské rasy až do kuropění, nebo aspoň do chvíle, kdy na divadelním baru dojde víno. To z nikoho profíka nedělá a už vůbec ho to nedělá lepším člověkem, který se může nad ostatní povyšovat.
Jenovéfa Boková, Eliška Křenková a Anna Fialová předávaly cenu společně.
To, jak se postaví k „práci“ na premiéře nebo jiné akci v rámci nasmlouvané propagace filmu nebo představení, naopak naopak o profesionalitě svědčí. Nic víc, nic míň.
Je tak těžké to pochopit a přijmout? Pokud ano, možná by měli na konzervatoři pozměnit osnovy, aby umělci věděli, co k jejich práci neodmyslitelně patří.
Dnes neoperuju!
Fialová, Křenková, Dyk i Prachař by se na operačním sále možná divili, kdyby jim lékař suše oznámil, že jejich slepé střevo neodoperuje, protože po cestě do práce šlápl na kanál a nemá z toho dobrý pocit.
Tak až se budou holky a kluci promenádovat po červeném koberci na filmovém festivalu v Karlových Varech, veselit se a zdobit na tamních akcích, uvidíme, kdo si (ne)vzal naše dobře míněná slova k srdci...
Fotogalerie |
