Aničce Slováčkové se v roce 2023 vrátila rakovina, tentokrát v agresivní podobě napadající plíce. Už od loňska věděla, že její vyhlídky jsou bohužel velmi omezené.
„Jsem s tím smířená,“ svěřila se upřímně loni v prosinci v rozhovoru pro CNN Prima News, kdy otevřeně promluvila o neodvratnosti svého osudu. Zpočátku v ní sice převládal šok a vztek, ten ale brzy vystřídalo přijetí reality.
„Na začátku jsem cítila strašný vztek, ale rychle ho vystřídalo smíření,“ popsala svůj stav Anička v jednom z posledních rozhovorů. Zákeřná nemoc ji naučila vážit si každého dne a žít přítomností. Poslední měsíce proto věnovala plnění svých snů – hodně cestovala a trávila čas s rodinou a přáteli, jako by tušila, že právě tyto okamžiky jsou nejcennější.
Nebála se smrti, ale toho, co jí předchází
Odvážná zpěvačka dokázala nahlas mluvit i o svých nejtěžších obavách.
„Já jsem s tou smrtí víceméně smířená, ale hrozně se bojím toho předtím,“ přiznala Anička otevřeně v podcastu Bellis Pink Talks. Strach neměla z toho, co přijde „potom“, ale z utrpení a bezmoci, kterou by mohla před smrtí zažívat – obávala se, že nebude schopná se o sebe postarat a bude odkázána na pomoc druhých. I přes tyto pochopitelné úzkosti se ale snažila zůstat pozitivní a nadále bojovat.
„Kéž bych tu byla dalších padesát let. Pokud tu ale budu další rok a půl, který prožiji více než celých 29 let dosavadního života, tak za to budu velmi vděčná,“ prohlásila v témže rozhovoru s pokorou a nadějí. Svůj osud přijala, ale do poslední chvíle neztrácela víru a vůli žít.
Místo sebe myslela na rodinu
Aničce zbývaly jen měsíce života a ona to dobře věděla. Nemyslela však na sebe, naopak měla největší starost o své blízké.
„Měla obrovský strach o své blízké,“ uvedl rodinný přítel pro Blesk.cz s tím, že Anička tušila, že její rodiče budou po odchodu dcery bezradní. Otec Felix Slováček (81) a maminka Dagmar Patrasová (68) pro ni vždy byli oporou a Anička se obávala, jak bolestnou ztrátu ponesou. Stejně tak myslela na staršího bratra Felixe, který byl na mladší sestře velmi citově lpěl.
„Svými činy a slovy nás pořád přesvědčovala, že to dopadne dobře,“ vzpomínají blízcí, podle nichž se Anička spíše snažila uklidňovat okolí než sebe.
Největším důkazem, že na prvním místě měla rodinu, bylo její rozhodnutí ulehčit rodičům alespoň část nevyhnutelného břemene. Již několik týdnů předem všechny šokovala oznámením, že si chce naplánovat svůj vlastní pohřeb. Chtěla mít jistotu, že maminka s tatínkem nebudou muset těžké organizační věci řešit sami.
Podle blízkých přátel měla skutečně vše připravené. Pečlivě si vybrala písně, které na obřadu zazní, a dokonce prý nahrála i vzkaz na rozloučenou, jenž by měl na pohřbu zaznít. O svém odchodu mluvila bez okolků a svěřovala se s plány, což ji svým způsobem uklidňovalo.
„Myslela na Dádu s Felixem, aby měli o starost míň,“ popsal její ušlechtilý záměr rodinný přítel, podle kterého Aničku otevřený přístup k posledním věcem opravdu vnitřně zklidnil.
Poslední přání: odejít doma v kruhu nejbližších
Tragický konec přišel bohužel dříve, než si kdokoli přál. V posledních dnech života se stav Aničky rapidně zhoršil. Už několik dní byla hospitalizována, avšak stále vnímala a dokázala říct své přání – chtěla naposledy domů.
„Aničku jsme převezli z nemocnice do jejího bytu, přála si to,“ odepsala Expresu Dáda. Rodiče jí tuto prosbu ihned splnili: v pátek před osudnou nedělí ji převzali do domácí péče, aby mohla být obklopena nejbližšími v teple domova. Ten samý večer za ní na přání rodiny dorazil kněz, aby jí poskytl duchovní útěchu na cestu. Anička tak své poslední dny strávila tam, kde se cítila nejlépe – doma, obklopená milující rodinou a přáteli.
V osudnou neděli 6. dubna byli rodiče i nejbližší u jejího lůžka neustále s ní. Drželi ji za ruce, objímali ji a doprovázeli s láskou na jejím posledním úseku cesty. Krátce před půl osmou večer se Aniččino srdce navždy zastavilo.
Fotogalerie |
Čtenáři hlasovali do 23:30 čtvrtek 7. srpna 2025. Anketa je uzavřena.
-
11
-
3
-
1
-
0
-
0
-
0
10
12
8
12
8
25
