Aneta šla do hry s důvěrou v lidi. A tahle sázka se jí krutě vymstila. Skrytou imunitu, kterou si u ní schovala, předala Michaelovi, a ten ji bez mrknutí oka použil na sebe. „Řekla jsem mu, ať mi ji vrátí. Nevrátil. A pak brečel,“ popisuje moment, kdy jí definitivně došlo, že v téhle hře se hraje tvrdě.
„Já blbá si myslela, že mezi námi něco bylo, známe se z loňska, vídal se se mnou, zval mě na jídlo. Měla jsem ho vyřadit dřív. Teď už je pozdě,“ říká.
Po návratu z duelu s Ivankou se vrátila do kmene, který ji očividně nechtěl zpátky. „Bylo tam dusno. Nikdo mi nic neřekl na rovinu. Až teď, když to vidím v televizi, chápu, jak moc proti mně jeli už několik dílů.“ Přesto se snažila bojovat. „Nechtěla jsem tam sedět a litovat se. Zkoušela jsem obíhat lidi, domlouvat plány. Ale oni už to měli upečený.“
Při poslední kmenové radě šlo o všechno. A Aneta doufala v zázrak. Nepřišel.
„Možná kdybych víc křičela, že mě Michal podrazil, někdo by mě podržel. Ale byla jsem paralyzovaná, jak když tě přejede vlak. V hlavě prázdno.“ Emoce přišly později. „Brečeli jsme. On i já. Ale já jsem šla domů.“ A jak sama říká: co by, kdyby už dnes nemá cenu řešit.
Survivor jako terapie
Přesto všechno nelituje. „Zvládla jsem to. Fyzicky i psychicky. A hlavně jsem si potvrdila, že dokážu přežít i s lidmi, se kterými bych si v běžném životě ani nešla na kafe.“
Na otázku, co jí hra vzala, odpovídá jasně: „Nic. Jen mi potvrdila, že už si k sobě nepustím toxické lidi.“ A naopak dala jí pocit, že zvládne cokoli. „Vím, že když mě teď vysadíš kdekoliv, přežiju. Fakt přežiju.“
Po hře se vrátila k rodině a práci. „Šéf byl v pohodě, fandil mi. A kolegové to zvládli za mě. Jsem jim za to fakt vděčná.“ Vedle toho se dál věnuje svému blogu Deníček mateníček, organizuje fitkempy a v létě plánuje další akce pro maminky.
A kdyby přišla další nabídka na reality show? „Kdyby to byli Zrádci, možná bych o tom uvažovala. Ale Survivor zůstane srdcovka.“
Fotogalerie |
