Se svým setem dovedla dostat lidi na večírku alespoň do trochu nějakého pohybu, protože je obecně známo, že vystupovat na podobných akcích nebo firemních večírcích je spíše za trest. Lidé na vás koukají se skleničkou v jedné ruce a s jednohubkou v druhé a nikdo tam není proto, aby pařil na parketu, ale přesně jak Andrea Pomeje řekla, „řešili byznys a vyměňovali si drby“. Vyvážit atmosféru toho, že dokreslujete zábavu, aniž byste se stali rušivým elementem pro lidi, kteří si potřebují a musí si povídat, od toho takové akce jsou, je možná náročné, ale určitě to není natolik naplňující jako hrát pro ty, kteří se na vás přišli podívat zkrátka jen proto, že chtějí.
Andreiným domovským klubem v Praze je Duplex na Václavském náměstí, kde dýdžejka podle svých slov hraje úplně něco jiného a pro úplně jiné lidi. „Tam chodí hodně cizinců a Čechů je tam málo, tam si můžu dovolit divokost, tady by to nešlo,“ řekla nám Andrea Pomeje na párty magazínu Playboy.
Čímž se tak nějak vyvrací i podprahová otázka, jestli lidé na Andreu Pomeje chodí proto, že je dobrá dýdžejka, nebo na ni jdou kvůli jejímu příjmení. My jsme před rokem poslali naši redaktorku Aničku do Duplexu na její večer a zhodnotila nastolené dilema v tomto článku.
Na druhou stranu je to možná škoda, že ji párty chtiví cizinci znají jako dýdžejku, která je přitáhne jen svým uměním, protože kdyby měli povědomí o tom, co jméno Pomeje pro český showbyznys znamená a jak s ním nyní pracuje dál, její ucelený příběh by byl pro ně určitě zajímavější.
