Alois Švehlík patřil k nejrespektovanějším hercům své generace. Více než padesát let působil na české divadelní i filmové scéně, velkou část svého života byl spjatý s činohrou Národního divadla. Publikum si ho zamilovalo nejen pro jeho charismatický projev, ale i pro nezaměnitelný hlas, který se zapsal do paměti několika generací diváků.
Na divadle ztvárnil desítky zásadních rolí, od klasiky po současné autory. Na scéně Národního divadla ztvárnil desítky výrazných rolí. Publikum si ho pamatuje jako Jeana ve hře Slečna Julie, Astova ve Strýčkovi Váňovi, Willyho Lomana ve Smrti obchodního cestujícího nebo Leonata v komedii Mnoho povyku pro nic. Jeho herecký rozsah sahal od dramatu po komedii, vždy s důrazem na civilní a přesný projev. Hrál i v Činoherním klubu, v Divadle Viola, JEDLu nebo na Jezerce. Svou energií dokázal diváky zcela pohltit, a to i v pokročilém věku, kdy už ho sužovaly zdravotní komplikace.
Na filmovém plátně si ho diváci vybaví například ze snímků Smrt krásných srnců, Černí baroni, Hořící keř nebo Na střeše. V televizi se objevil v desítkách inscenací a seriálů – od historických dramat po současné kriminálky. V posledních letech byl k vidění třeba v seriálech Labyrint, Modrý kód nebo Docent.
Jeho hlas znají diváci nejen z českých filmů, ale i díky dabingu. Švehlík byl oficiálním hlasem Jacka Nicholsona, Charlese Bronsona či Michaela Gambona v roli Brumbála ze série o Harrym Potterovi. Jeho hluboký, klidný a přesný přednes se stal synonymem pro důvěryhodné postavy i drsné chlapy.
Za svůj mimořádný přínos české kultuře obdržel Alois Švehlík řadu ocenění. V roce 1999 získal Cenu Františka Filipovského za dabing filmu Lepší už to nebude a v roce 2007 za výkon ve snímku Tajemství Santa Vittorie. V roce 2014 mu byla udělena stejná cena za celoživotní mistrovství v dabingu. Na divadelních prknech byl oceněn Cenou Divadelních novin za rok 2004 za hlavní roli ve hře Z cizoty. V roce 2021 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře. O tři roky později, v roce 2024, byl uveden do Síně slávy Národního divadla, jehož členem byl už od roku 1988. Kromě Národního působil i na dalších pražských scénách – hrál v Činoherním klubu, ve spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí.
Soukromí si vždy pečlivě střežil. S manželkou Florou, kterou poznal ještě během studií, prožil celý život. Měli spolu tři děti – syna Davida a dvě dcery, Terezu a Andreu. Nejznámější z nich je herec David Švehlík, který pokračuje v otcových šlépějích a patří k výrazným tvářím současné herecké generace.
Fotogalerie |
Čtenáři hlasovali do 8:10 čtvrtek 31. července 2025. Anketa je uzavřena.
-
3
-
3
-
2
-
1
-
0
-
0
11
22
31
14
6
