Narodil se v Pardubicích v roce 1939. Dětství měl poznamenané nejen válkou, ale i tvrdou výchovou. O to víc si později zakládal na laskavém a pevném vztahu k vlastním dětem. Se svou celoživotní láskou Florentinou prožil pŗes 57 let. Výjimečně dlouhé manželství, které není v umělecké branži obvyklé. „Byla má skála,“ říkal o ní. Nikdy nepotřeboval výstřední partnerství, stačila mu věrnost, opora a domov.

Děti Aloise Švehlíka

Spolu měli tři děti: Terezu, Andreu a Davida. Právě David Švehlík se vydal v otcově stopě a stal se výrazným hercem. Jejich společná vystoupení byla nejen umělecky hodnotná, ale přímo dojemná. Hrát vedle vlastního syna, sledovat ho jak zraje, bylo pro Švehlíka naplněním.

Alois Švehlík na pohřbu hereckého kolegy Josefa Vinkláře (2007)

„Nikdy jsem na děti nevztáhl ruku, protože vím, jak chutná strach z otce. Chtěl jsem být oporou, ne postrachem,“ říkal v rozhovorech. Rodina pro něj byla základ, a to doslova. Většinu volného času trávil na chalupě, v kruhu nejbližších. Vnuci ho milovali. Dědeček, který měl respekt, ale i smích v očích.

Alois Švehlík a divadlo

Alois Švehlík si nikdy nepotřeboval nic dokazovat. Možná právě proto měl tak silnou a nenucenou autoritu. Jako herec byl tělem i duší divadelním hercem. Dlouhé roky patřil k oporám Městských divadel pražských a následně Činohry Národního divadla. Hrál s vnitřní čistotou a bez manýr. Když se postavil na jeviště jako Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího, byl to člověk, který padá, ale nikdy neztrácí lidskost.

Alois Švehlík podporoval svého syna ve StarDance (2012)

Filmové role Aloise Švehlíka

Filmových rolí měl nespočet, ale výrazně se zapsal třeba jako mlynář v Princezně ze mlejna či jako podivínský profesor Rypar v dramatu Na střeše, které vzniklo po tragické smrti Jana Třísky, jehož musel narychlo zastoupit. A zvládl to se ctí, noblesou a moudrostí.

Alois Švehlík a dabing

Daboval hvězdy jako Jack Nicholson nebo Anthony Hopkins, ale slávu si na tom nestavěl. Hlas byl jeho nástroj. Ne značka. S pokorou vždy tvrdil, že hercem se člověk stává prací, ne výstupy z bulváru.

Alois Švehlík a nemoc

Alois Švehlík byl silný, ale nikdy ne tvrdý. Měl čas na humor, na lidskost i na ticho. V posledních letech života bojoval se zdravím, ale nikdy to nevzdal. Dvakrát porazil rakovinu. Když ztratil hlas, poctivě ho získal zpět. Vždy se vrátil. Na jeviště, k rodině, k sobě.

Jeho poslední rolí byla životní pokora. Odešel v kruhu rodiny, tak jak žil. Bez výkřiků, ale se silou, kterou nosil celý život uvnitř.

Čest jeho památce.

Fotogalerie 9 fotografií