Zpěvák a herec Adam Mišík (28) s každým rokem stárnutí opravdu zraje, bývalá dětská hvězda dokázala překlenout roky, kdy se rozhoduje, zda zanikne, nebo se bude umět posunout dál, stejně jako si najít cestu navzdory slavnému jménu svého otce.
Už před rokem nadšeně mluvil o natáčení druhé série, tak jak to podle jeho dojmu dopadlo?
„To musíme nechat na divácích, aby to posoudili,“ směje se. „Já z toho mám krásný pocit, měl jsem možnost už vidět první dva díly a baví mě, že to má maličko jinou náladu a je někdy je to i humorné. Víc nahlédneme do života i těch ostatních kriminalistů, takže já jsem spokojen,“ pochvaluje si.
Jeho role Vlasty Červenky je poměrně prudká a temperamentní, bude i nadále takové, nebo se Červenka trochu posune?
„Moje postava má zajímavé morální dilema a s tím nějak pracuje celý děj, myslím, že to bude zajímavé sledovat, kam se vyvine,“ říká. „My jsme měli možnost v rámci příprav se podívat do archivů, abychom co nejvěrněji dokázali zrekonstruovat situace a ohledávání místa činu, i to má vliv na role.“
První série se věnovala vrahovi a kanibalovi Ladislavu Hojerovi, Straka se věnuje sériovému vrahovi, jemuž se říkalo spartakiádní vrah. Když Mišík odstoupí od svých lidských emocí a podívá se čistě na případ, přijde mu jeden nebo druhý horší?
„To nejde říct, oba ty případy jsou velmi tragické. Ladislav Hojer měl poměrně nízké IQ, ale Jiří Straka byl velmi vypočítavý a myslím si, že si moc dobře uvědomoval, co dělá, takže v tom je to podle mě děsivější,“ zamýšlí se.
Metoda Markovič přenáší morální otázku i na diváky stejně jako na herce a scenáristy, a to, jestli jsme schopni se do vrahů aspoň zčásti emočně vžít a pochopit, co je k tomu dohnalo.
„To je vždy práce kriminalistů přijít na motiv, proč se ty věci dějí tak, jak se dějí, a o tom vlastně je celá série, tedy přijít na to proč, i když to někdy nedává moc smysl,“ uzavírá.
Fotogalerie |

11
16
13
5
6
18