Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Koukalová & Konečný: Jste „Hanky z chaty“ a mlčící většina? My taky a jsme s vámi

    My všichni jsme Hanka z chaty! | foto: Expres

    Jestli chcete vědět, zda svou novinářskou práci děláte dobře, potkejte se se svým čtenářem. Dlouho jsme přemýšleli, o čem uděláme shrnující komentář z KVIFF, kdy jsme chtěli původně napsat, co nám Vary 2022 daly a vzaly, ale nakonec všechno zastínilo jedno zásadní zjištění, a to, že my jsme ve Varech poznali naši cílovou skupinu. A bylo to díky mailům od vás, kterých bylo požehnaně, a díky osobnímu setkání se dvěma ženami, kdy jedna se k nám přihlásila na terasách Thermalu a jedna za námi na naši výzvu na festival přijela. Jmenovala se Hanka, napsala, že bydlí na chatě, a najednou se s „Hankami z chaty“ díky ní roztrhl pytel.

    Bylo to tak, že sedíme na bytě, kecáme o tom, co nás čeká a co budeme dělat, a najednou nám pinknul mail, kdy nám napsala „nějaká holka“ jménem Hanka, která se odstěhovala z Prahy někam na chatu, je tam na samotě u lesa, občas se tam v noci bojí, a tak nás poslouchá, abychom jí dodali klidu a pocitu, že tam je někdo s ní. A že ty naše varské žvásty, kolikrát v pěkném rauši, ji přesvědčily, že příští rok musí do Varů přijet.

    A jak jsme tak seděli na tom našem balkonkovém empiru a kolem lítala naše nej kamka vosa, která nám pořád chodila užírat a olizovat meloun, řekli jsme si, že téhle Hance z chaty napíšeme, aby přijela hned, protože den předtím nás odchytila na terasách hotelu Thermal naše čtenářka a posluchačka Andrea, anestezioložka ze Slovenska, se kterou jsme si notovali do čtyř hodin do rána a byla to party jako blázen. 

    Andrea si nás odchytila na terase hotelu Thermal a dost nás vyškolila z našich vlastních řečí. Chytla Petra za rukáv a říká mu: „Ká plus Ká? Heslo!“ A Petr byl tak zmaten, že jí nedokázal odpovědět: „Spěte spolu“.

    Hned za dva dny se nám Hanka z chaty ozvala, že je opravdu ve Varech a že nás chce vidět, jenže my jsme zrovna ten den měli mnoho akcí a už jsme nebyli zrovna v hajpu, byli jsme oba polomrtví, doplazili jsme se v deset v noci na byt, otevřeli jsme si prosecco z Lidlu (doporučujeme, broušená průhledná brut lahev za 160 korun a je tak suché, že se vám práší od pusy) na dobrou noc a dobrý spánek, ale pak nás přepadly výčitky.

    Přeci jen za námi přijela naše posluchačka, navíc na naši výzvu, to nemůžeme nechat jen tak, musíme za ní jít.

    Navíc, protože my chceme říkat věci tak, jak jsou, jsme měli jiné obavy. Co když to bude nějaká lesní žena? Co když to bude nějaká ekomaniačka a my si s ní nebudeme mít co říct? Co když to nebude tak super setkání jako s Andreou v Thermalu? Ale Hanka z chaty nám napsala sms, že je na naše doporučení v Campari stanu a že je to tam super, bylo tedy rozhodnuto. Ve dvanáct v noci začalo oblékání a sprint do Campari, abychom nenechali Hanku čekat. Měla od nás ve zprávě jen jediný úkol, a to najít nás sama. Vysoký a blonďatá, to by nemělo být moc těžké. Znáte to, stojíte na baru a koukáte na každou ženskou a hádáte, jestli je to ona a jak by mohla vypadat a trochu se taky bojíte, jak tohle celé dopadne.

    Dopadlo to tak, že Petr si šel ven zakouřit a když se vrátil na naše místo, místo Báry samotné viděl dvě nové nej kamky, které si z radosti ze shledání a z poznání rovnou objednaly šest drinků. Už podruhé, stejně jako u Andrey z Thermalu, proti nám stála elegantně oblečená žena v kašmírovém svetru hozeném přes ramena, s pronikavým pohledem a žádná „chata“ na ní nebyla vidět. Přesunuli jsme se do klidu na varskou náplavku, nohama stříhali nad vodou, klopili do sebe giny s tonicem a několik hodin jsme si povídali (Bára s ní až do půl šesté ráno) jako staří známí.

    Musíte omluvit tu příšernou kvalitiu, ve dvě ráno nad řekou a po osmi drincích a proseccu po nás nechtějte zázraky.

    A i jí jsme se ptali, proč nás poslouchá, proč nás čte, a konečně padl ten výraz „mlčící většina“.

    O setkání s Hankou a o obsahu naší konverzace jsme mluvili hned druhý den a najednou jsme dostali několik e-mailů od žen s tím, že ony jsou taky „Hanka z chaty“.

    TAK TŘEBA:

    Rozhodla jsem se vám napsat, že je víc Hanek z chaty, jsem úplně naštvaná a bezradná z toho, co se děje. A protože jste zároveň vyfotili i svůj mikrofon, koupila jsem ho pro sebe a syna (ten je taky „Hanka z chaty“). Budeme si povídat a třeba to někdy zveřejníme. Zatímco jemu bude na konci roku 14 let a mě 50, utvrzuje mě v tom, ze moje nepochopení současných tlačených agend nijak s věkem nesouvisí. Nechápe je ani on a vadí mu úplně stejně. Taky se ptá, co s tím. Tak i díky vám se společně v rozhovorech pokusíme najít cestu.

    Váš podcast poslouchám již dlouho (chodím běhat a vás poslouchám při běhu), stejně tak vaše články čtu celkem často. Na každý podcast už čekám, těším se a ty z Varů byly naprosto super a moc za ně děkuji.

    Díky moc za Vaše podcasty, mám ráda vaši lidskost, bezprostřednost, humor a pohled na svět. Poslouchám různé podcasty při běhu, ale nemám vždycky chuť na vážná témata a vy jste jistota, že se vždycky zasměju, dozvím se nějaké drby a zvednete mi náladu. Vaše záznamy z Varů jsem si pouštěla zpětně a nechávala si je na ráno, abyste mi veseleji nastartovali den.

    Čtu vás už dlouho, mám ráda bulvár, ale ten chytrej. A to pro mě zosobňujete vy dva. Je super, že někdo tenhle formát u nás pojme tak, ze to není jen břečka blbostí nebo domluveného PR, ale chytrých, upřímných a vtipných komentářů.

    Já si vás pouštím u domácích prací, které mě nebaví, a vy mi je zpříjemňujete. Líbí se mi, že komunikujte s normálními lidmi a souzním s většinou vašich názorů. Každé léto se stěhujeme na chalupu, takže já mám staré šaty s kapsami, v nich mobil s vašimi podcasty, třídím oblečení, myju okna, peru záclony a závěsy, smýčím chalupu po zimě… Opravdu se mi nechce, ale pak si říkám, že máte nový podcast, tak se vzchopím a nosím mobil ze zahrady na půdu a do sklepa a bavím se.

    Krásně jste to nazvali jako nátlakové agendy. Můj manžel se mi vždy směje, že při mém vzdělání koukám na bulvár, ale co? Úplně nejvíc mě zrušil démon Peroutka a nej kamka vosa, co vám chodí na meloun. Dobře jste si namazali ředitele Dvořáka z ČT, konečně někdo vidí, že v obýváku stojí slon a všichni jsme se museli tvářit, že tam není.

    Dobrý den, jen jsem chtěla poděkovat za vysílání z Varů. Děláte mi (kvalitní) společnost každé ráno při procházce se psem, líbí se mi vaše názory, komenty k filmům i přesný popis atmosféry. Vzpomínám, jak jsem tam před dvaceti lety jezdila pracovně jako vy a vzpomínám ráda. Vaše heslo je fajn.

    A konečně: Ahoj KáKáčka! Moc vás oba zdraví nej kamka od Hanky z chaty! Fakt nekecám, chodily jsme s Hankou na gympl (dost často spíš „za gympl“) a po přesunu do Prahy naše kamarádství trvá, jsme BFF! Jste nejlepší podcast, jezdila jsem do Varů deset let a díky vám mám pocit, že ve Varech zase jsem! Říkáte to tak, jak to je, a co si lidi s mozkem opravdu myslí, zůstaňte sami sebou a dělejte dál svůj bulvár s nadsázkou a nadhledem.

    Pointu jste za nás udělali vy

    Chlubíme se. Chlubíme se, protože jsme dojatí, lidi z bulváru moc tyhle zprávy nedostávají, většinou si vyslechnou, že se babrají v životech druhých a možná někdo souhlasí s autorem v nějaké bulvární kauze, ale málokdy vás někdo chválí za lidskost a pohled na svět. Když nám lidi píšou, že s námi začínají den, aby měli lepší náladu, nebo ho končí, aby se nebáli sami v lese, či abychom mluvili déle, protože nestihnou za tu dobu uklidit barák a u žehlení jim zbyde nedopitá lahev, tak to začíná být pro nás závazek jako prase.

    Chtěli jsme tady tento komentář vypointovat, ale udělali jste to za nás vy.

    Protože když jsme s podcasty začali, byl to výkřik do tmy, Petr si celou dobu myslel, že mluvíme někam do ticha, ale až Vary to celé zlomily.

    U našich textových komentářů totiž naši cílovou skupinu známe, ale u podcastů jsme si nebyli jisti, na koho vlastně mluvíme, dokud jste se nám nezačali ozývat a psát svoje myšlenky a postřehy. A co bylo pro nás nejdůležitější, to bylo vidět našeho posluchače tváří v tvář. Kdo to je, jak se chová, jak mluví, jak vypadá a hlavně, že bulvár je vlastní inteligentním a vzdělaným lidem, v což jsme vždy věřili, ale potřebovali jsme, aby nám to někdo řekl. A ne jen tím, že inteligentní lidé se utvrzují, že jsou chytřejší než bulvár, ale že je to může bavit. A že bulvár není jen o celebritách a „jak to děláte, že tak dobře vypadáte“, ale že v něm hledají ten normální obyčejný svět. A že je tu ta mlčící většina, která nemá chuť se hádat na Facebooku a Twitteru, ale chce taky slyšet, že ve svých názorech nejsou tito lidé sami.

    My netvrdíme ani náhodou, že naše pohledy jsou jediné a správné, ale my chceme jedno, aby se nikdo nebál nahlas říct, co si myslí a nenechal si vzít názorovou svobodu. Říct, co mám na jazyku, je největší volnost, a proto Hanky ze všech chat, spojte se a posílejte nám vše, o čem chcete, aby se mluvilo.

    Jedna Hanka z chaty a jedna Andrea z Thermalu je víc než tisíc grafů čtenosti a analýz. Když za vámi přijde čtenář a řekne vám, že vám chce podat ruku, protože vás čte, je to odměna, na kterou se nezapomíná. V on-line novinařině jsme si zvykli schovávat se za data a pokřivilo nám to realitu, úspěch pro nás znamenal klik na článek a zapomněli jsme na to, že úspěch je, když na nás někdo zavolá, ať se otočíme. Tak jako karlovarský festival netvoří hvězdy na koberci, ale ty tisíce lidí, co tam sedí na chodníku a čekají, až se jim otevřou kina a lounge, tak pro nás jsou a mají být víc naši čtenáři a posluchači, protože díky nim máme práci, ne díky celebritám.

    Jsme rádi, že jste nám to připomněli. Spěte spolu a spěte klidně se všemi. A nenechejte si nikým nic vnutit. Čím víc vás všech bude, tím to bude pro nás ostatní jednodušší.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:51 čtvrtek 10. listopadu 2022. Anketa je uzavřena.

    • Super
      36
    • Trapas
      18
    • Cože
      13
    • Sladký
      13
    • Tvl
      11
    • Haha
      10