Jak jste se dozvěděl o úmrtí Nikiho Laudy?
Jako všichni ostatní jsem si to ráno přečetl na internetu.
Znali jste se dobře?
Hodně dobře. Minimálně desetkrát za mnou byl v Čechách. Byl i na oslavách mých narozenin. Pokaždé když jsme se viděli, bavili jsme se o všem možném.
Kdy a jak jste se seznámili?
Znali jsme se hodně dlouho. Poprvé jsme se viděli asi před dvaceti lety na formuli 1. Řešili jsme spolu A1 GP, závodění jeho syna Nikiho. Chvíli jsme spolu i obchodovali. Řešili jsme půjčovnu aut a byznys kolem letadel. Dneska si ale bohužel nevzpomenu přesně, jak jsme se seznámili. Je to opravdu dlouho.
Jaký byl v soukromí?
Ačkoliv jsem ho v soukromí tak moc neznal, můžu říct, že to byl velmi vstřícný a precizní člověk. Vím, že byl po boku své bývalé sestřičky, která mu darovala ledvinu, velmi spokojený. Zajímavé bylo, že stejně jako jeho otec i on svým synům závodění zakazoval. Pak je ale podporoval.
Znal jste jeho manželky?
Tu první jsem viděl, ale neznal jsem ji. Rozvedl se s ní poměrně brzy. Se sestřičkou jsem se několikrát viděl. Byli spolu šťastní.
Byl opravdu takový perfekcionista, jak se o něm říkalo?
Naprosto. Ve všem, co dělal, se snažil být důsledný. Proto se dostal tak vysoko. Největší jeho prohra nebyly prohrané závody, ale jak spadlo letadlo jeho aerolinek. Nesl to velmi špatně.
Charouz a Lauda se znali přes dvacet let.
Mluvili jste o tom?
Ano, ale ne do detailu. Nebylo to zrovna příjemné téma pro rozhovor dvou přátel. Trápilo ho, že kvůli špatnému zdraví nemohl sám létat. Ty všechny nehody, které měl za sebou, se na na něm podepsaly.
Obdivoval jste ho jako závodníka?
Ano i ne. On totiž závod, během kterého se mohl stát mistrem světa, vzdal, protože pršelo. Věděl, co se může stát. To by málokterý závodník udělal. Takže za statečnost si obdiv zasloužil, ale závodník by tohle udělat neměl.
Považoval jste ho za přítele?
Ano. Volali jsme si a navštěvovali se. Na každé velké ceně jsme si povídali.
O čem jste si povídali?
Bavili jsme se o životě.
Máte nějakou společnou historku?
Mám, ale jsou moc intimní.
Kdy jste se viděli naposledy?
Teď neumím říct přesně, ale bylo to určitě na poslední velké ceně.
Co si myslíte, že mu bylo?
On toho prožil tolik, že by to málokdo vydržel.
Stěžoval si někdy na zdravotní komplikace?
Ano, ale nebylo to tak, že by říkal: Já umřu. Bylo na něm ale vidět, že je nemocný. Málokdo z nás by se dokázal vrátit tak jako on. Byl to velký závodník, který šel zastavit barák a auto, aby si mohl splnit sen. Když proto nechtěl, aby jeho synové závodili, říkal jsem mu, že dělají to samé co on. Pak to uznal.
Dožil se sedmdesáti let. Myslíte si, že je to malý zázrak?
Ano.
Vyprávěl vám někdy svůj příběh?
Ano. Nejvíc mě překvapil ten začátek. Dřív to tak ale bylo. Když někdo chtěl něco dokázat, musel vsadit vše.
Inspiroval vás k závodění?
Ne. Nedá se to tak říct.
Měl jste ho jako svůj vzor?
Částečně. Bude mi moc chybět.
Fotogalerie |
