Než ho novelizovat po stopadesáté první, rozhodli jsme se na ministerstvu financí radši napsat úplně nový zákon o dani z příjmů. Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod. Zároveň má ten zákon znamenat konec superhrubé mzdy i švarcsystému a taky přinést jasná pravidla pro daňové výjimky a změny sazeb. V neposlední řadě by měl ulehčit i život podnikatelům a snížit jejich administrativní zátěž.
Pouhé proškrtání současného zákona o dani z příjmu navrhované panem Hubalem totiž vůbec neřeší to, že zákon je zastaralý, komplikovaný a postrádá nadčasovost. Proto se také tak často musí v dnešní době novelizovat. Díky jeho dnešní podobě lze například velmi těžce zjednodušit daňové přiznání a převést ho do normálního lidského jazyka. Právě proto pracujeme na úplně novém a hlavně jednodušším zákonu o dani z příjmu bez komplikovaných dodatků. Protože když je zákon nejasný, tak pak lidi jen obtěžuje a nemůžou je ani správně dodržovat. Zjednodušením lze tedy očekávat i zvýšení daňové morálky – to znamená ochoty platit daň.
Já naopak nerozumím tomu, proč David Hubal kritizuje daňové slevy na děti. Od letošního roku jsme zvýšili o 2 400 korun slevy na druhé dítě a o 3600 korun na třetí a každé další dítě, což je plně v souladu s vládní politikou podpory rodin s dětmi. Pro většinu z nich tyto peníze znamenají nezanedbatelné vylepšení rodinných rozpočtů. Navíc tím citlivěji a solidárněji rozkládáme daňové zatížení obyvatel ve prospěch těch nejpotřebnějších.
Rád bych také uvedl na pravou míru nesmysly Davida Hubala o růstu výběru DPH po zavedení kontrolního hlášení. Pouhým porovnáním růstu DPH a růstu spotřeby a HDP je přece každému hned jasné, jaký přínos kontrolní hlášení má. Meziročně jsme na DPH vybrali o 17,9 miliardy korun víc, což představuje nárůst inkasa DPH o 5,4 procenta. Nominální HDP i spotřeba domácností přitom meziročně rostou pomaleji: HDP o 3,8 procenta a spotřeba domácností o 3,1 procenta.
V rozpočtu na loňský rok jsme plánovali přínos kontrolního hlášení ve výši 9 miliard korun. Za dosažený meziroční nárůst výběru DPH ve výši 17,9 miliard korun tak může právě kontrolní hlášení spolu se spotřebou domácností. Výdaje vlády ovšem poněkud klesly a z toho je patrný ještě větší přínos kontrolního hlášení, než jsme plánovali. I proto nyní odhadujeme jeho výši na 10–12 miliard korun, přičemž přesné číslo budeme znát až po zveřejnění růstu HDP a spotřeby domácností za čtvrté čtvrtletí roku 2016.
Unie daňových poplatníků se svým názvem snaží budit dojem, že mluví za miliony daňových poplatníků v Česku. Ve skutečnosti se ale jedná o malou zájmovou skupinu vzniklou ani ne před rokem, aby paušálně odsuzovala prakticky všechna opatření zaváděná ministerstvem financí proti daňovým únikům. A i když UDP oficiálně deklaruje zájem na „kultivaci daňového prostředí v ČR,“ v praxi se omezuje pouze na kritiku a zpochybňování přístupu ministerstva. Navíc bez toho, aby sama nabízela jakékoli funkční alternativní opatření, jak eliminovat nebo aspoň minimalizovat daňové úniky. Ty totiž ročně připraví náš státní rozpočet České republiky o víc než 80 miliard korun.
Všechna opatření, která jsme doposud na ministerstvu financí realizovali (EET, kontrolní hlášení, daňová kobra, reverse charge) zavádíme proto, abychom narovnali podnikatelské prostředí, v němž dochází k zatajování velikosti celkových tržeb. Jako ministr financí prostě nemůžu – po vzoru mých předchůdců - tyto věci přehlížet. Samozřejmě vím, že naše opatření znamenají i určitou administrativní zátěž pro podnikatele. Současně ale potřebujeme peníze pro učitele, důchodce, školy nebo opravy silnic, a stát žije hlavně z daní.
I kvůli karuselovým a dalším podvodům jsme zvolili tuhle cestu. Tedy nejdřív zavedení kontrolních opatření, která zvýší výběr daní, a následně přijdeme s úlevami pro podnikatele. Děláme to přesně tak, jak naše hnutí slíbilo, když jsme před třemi roky šli do vlády. Daně jsme nezvýšili, ale snížili, a taky jich vybrali víc. Teď ulehčíme život podnikatelům.
