05. - Červená Karkulka: zoofilní sexuální hrátky a kanibalismus

Verze, kterou znáte


Červená Karkulka se vydává s nákupem z Tesca za svou nemohoucí babičkou, ale po cestě lesem potká vlka. Protože je hloupá, řekne mu, kam míří. Vlk tedy přidá, doběhne k babičce, sní jí, navlékne se do jejích šatů a čeká na Karkulku. Ta pak přijde, chvilku klábosí o tom, jak má ta chlupatá babička velké zuby a vlk nakonec sní i Karkulku. Pak ale přijde chrabrý myslivec, holčičku a babičku z vlka vyřízne a je hrdinou.


Věci, které se změnily

Většina moderních pohádek vychází zejména ze dvou zdrojů: od bratří Grimmů z Německa nebo od Francouze Charlese Perraulta. Co se postupem času změnilo na Červené Karkulce je zejména ten finální, třetí akt. Najednou se, z ničeho nic, objeví myslivec a všechny zachrání? Divné. Jakoby se někdo snažil ten konec narychlo, zoufale přepsat.

To proto, že v původní verzi vůbec žádný myslivec nebyl. V té totiž prostě Červená Karkulka a babička zemřely. Konec. Tečka. Pláč dětí. Deprese. Pokusy o sebevraždu. Emo. Justin Bieber. Sebevražda. To ani nemluvíme o faktu, že v té pozitivnější verzi myslivec rozřízne vlka a Karkulka s babičkou vyjdou v celku, bez rozžvýkaných končetin. Tomu ani malé děti neuvěří.



Ještě ranější verze této pohádky měly i trošku sexuálního podtextu, aby byla zajímavá i pro rodiče. V téhle verzi Karkulka přežila, ale jen díky tomu, že začala vlkovi převlečenému do babičina pyžama předvádět striptýz, tím odpoutala jeho pozornost a povedlo se jí zdrhnout.

Ale nebojte, bude to ještě horší. V některých historických textech je pohádka o Červené Karkulce ještě krvavější a úchylnější, než všechny zmíněné verze. V této verzi vlk mrtvou babičku rozřeže a pozve Červenou Karkulku na oběd. Chce, aby se pohostila na mrtvém těle své babičky. Jakmile Karkulka babičku spořádá, vlk jí sežere.

Mlask!

Pokračujte na další stránku!

04. - Sněhurka: zase kanibalismus a pedofilní princ

Verze, kterou znáte

Všichni jsme minimálně viděli film od Disneyho, ale v rámci kompletnosti si to pěkně zopakujeme: zlá nevlastní matka nenávidí svou nevlastní dceru, protože je hezčí než ona, takže řekne svému muži, aby ji vzal do lesa a tam ji popravil. Pak ji měl rozřezat a přinést její srdce jako důkaz. Ten to ale nedokáže, takže Sněhurce řekne, aby utekla a nikdy se nevracela. Sněhurka zdrhne a nakonec se skamarádí se sedmi trpaslíky. Nevlastní matka se to dozví a v převleku jí nabídne otrávené jablko. Sněhurka upadne do kómatu, ale zachrání ji hezký princ a žijí pak spolu šťastně až do smrti.

Věci, které se změnily

I v tom sladkém filmu od Disneyho nakonec nevlastní matka Sněhurky zemře (spadne ze srázu), takže i to je dost hardcore, ale ani zdaleka to nemá na verzi od bratří Grimmů. V ní je její nevlastní matka mučena tak, že si musí nazout rozžhavené železné boty a tančit v nich, dokud nepadne na zem mrtvá. Úplně nám to připomíná nějakou scénu z filmové série Saw.



Zajímavý je také věk samotné Sněhurky. Bratři Grimmové přímo píší, že je jí sedm let, když příběh začíná. Ačkoli tedy není známo, kolik let uběhne do konce příběhu, očividně to není více než pár let. Takže pokud tomu princovi, co lolitku Sněhurku na konci příběhu zachrání, není zhruba tak osm let, je to dost pravděpodobně pedofil, co má rád desetileté holčičky.

Největší změnou je také jídelníček nevlastní matky. Když požádá svého muže, aby jí přinesl jako důkaz zabité Sněhurky její srdce, nechce ho doopravdy jen jako důkaz. Chce to srdce sníst. V některých verzích příběhu dokonce matka Sněhurky nechce jen její srdce, ale také játra, plíce, střeva a prostě všechny možné vnitřnosti. Je to gurmánka.

Pokračujte na další stránku!

03. - RumplCimprCampr: Utrhaná těla, mrtvá novorozeňata

Verze, kterou znáte

Protože filmovou verzi téhle pohádky nenatočil nikdo od Disneyho, je méně populární než ostatní, ale u nás ji přepsal třeba Jan Werich, takže ji možná také znáte. Hlavní hrdinkou je dcera mlynáře, který ji chce provdat za prince. Král ovšem nechce, aby si jeho syn vzal nějakou chudou holku mlynáře, tak mu ten mlynář začne tvrdit, že dokáže ze slámy utkat zlato. Král ji tedy unese, zavře do věže a chce, aby se předvedla. Zoufalé dívce nakonec pomůže kouzelný skřet, který jí zlato dodá, když mu slíbí, že mu věnuje své prvorozeně. Mlynářova dcera si nakonec vezme prince, mají dítě a přijde si pro něj skřet. Protože je to ale férový chlapík, dá jí šanci. Když princezna uhádne skřetovo jméno, nemusí mu dítě dávat. Má na to tři dny. Nakonec jméno skřeta zaslechne nějaký kolemjdoucí, když zrovna skřet machruje, že na jméno RumplCimprCampr nemůže nikdo nikdy přijít a tradá, princezna zachrání své děťátko.

Věci, které se změnily

Skřet je hodně naštvaný, když princezna přijde na jeho jméno. Kdo by nebyl. Jenže skřet je ve verzi od bratří Grimmů tak moc naštvaný, že začne podupávat zběsile po zemi a jeho plandavé oblečení se zasekne do podlahy. Jak je děsně naštvaný, začne ho vytahovat a to takovou silou, že přetrhne celé své tělo a zhroutí se na zem mrtvý. Ano, sám sebe roztrhne vejpůl.



Bratři Grimmové samozřejmě tuhle pohádku nevymysleli. Byla to lidová pohádka, která se v průběhu časů, stejně jako ostatní pohádky, různě obměňovala. V jedné takové dřívější verzi se RumplCimprCampr na princeznu vrhne a skončí zaseknutý v jejím rozkroku. Hradní stráž ho pak musí vyndavat. Z rozkroku princezny. Úplně vidíme ty trapné pohledy poté.

Mnoho verzí také končí dost depresivně, kdy princeznino dítě stejně zemře. Ať ho zabije RumplCimprCampr, nebo stráž nebo někdo úplně jiný. Holt, ve středověku neměli rádi šťastné konce. To s vámi udělá mor.

Pokračujte na další stránku!

02. - Šípková Růženka: znásilnění

Verze, kterou znáte

Další klasická pohádka od bratří Grimmů, které se chytil Disney. V podstatě vypráví o princezně, která se má v patnácti letech píchnout o vřeteno a umřít, protože jedna sudička byla naštvaná, že nebyla pozvaná na párty při jejím narození. Naštěstí jiná sudička osud zmírnila a překřtila ho na 100 let spánku, místo smrti. Jak ale ta zlá babice řekla, tak se i stalo a v patnácti se Růženka píchne a usne. Spolu s ní i celé království, které zaroste růžemi. Pak ale přijde chrabrý princ, proseká se k princezně a polibkem jí probudí. Pak se vezmou a žijí šťastně až do smrti. Znáte to.

Věci, které se změnily

Hlavní změnou v příběhu, který známe dnes, je to, jak princezna na těch sto let usne. V prvních verzích se jí kousek vřetena zasekne pod nehet, čímž je píchnuta a usíná. Asi si říkáte, že to není zase takový rozdíl, ale počkejte, jak ten příběh pokračuje dál.

V těchto verzích také najde spící princeznu chrabrý princ, který si myslí, že je nádherná, ale nespokojí se jen s polibkem. Zatímco je princezna v kómatu, docela obyčejně na ní vykoná soulož. Tradiční znásilnění, akorát bez Rohypnolu. Bill Cosby style. Princezna pak otěhotní a porodí dvojčata. Jo, zatímco je pořád v bezvědomí.



Když pak jedno z dětí hledá prso maminky, aby z něj vysálo mléko, začne omylem sát její prst, čímž jí vyndá z pod nehtu ten sajrajt a princezna se konečně probudí.

Předpokládáme, že pak měla opravdu hodně otázek.

Pokračujte na další stránku!

01. - Popelka: Odřezávání kusů těla

Verze, kterou znáte

Tohle je pohádka všech pohádek. Je to příběh o tom, že i ze špíny a chudoby se můžete stát krásnou princeznou. Ten příběh určitě znáte: nevlastní matka a sestra krásnou Popelku nenávidí a nechávají ji celé dny pracovat, až se jí jednou zjeví kouzelná víla, dá jí pěkné šatičky, botičky a povoz z dýně a vyšle ji na bál na královský zámek, kde se Popelka zamiluje do prince. Úderem půlnoci je ale všem kouzlům konec, takže Popelka musí zdrhnout. Nechá za sebou skleněnou botku a Princ pak prohledává své království a snaží se zjistit, komu botka padne. A takhle Popelku najde.

Věci, které se změnily

Než podle Popelky vznikly ty desítky hollywoodských filmů, ten příběh existoval po tisíce let v různých obměnách. Vlastně ten dýňový povoz, mluvící myši a kouzelná víla, co skončili v Disneyho verzi, byly převážně v adaptaci francouzského autora Perraulta. Existuje dokonce čínská verze z roku 850, ve které Yeh-Hsien dostane zlato, perly, šaty a jídlo od obrovské, mluvící ryby.



Perrault ve své verzi ale vynechal jednu zajímavou věc, kterou do příběhu bratři Grimmové zase velice rádi vrátili - násilí. Sestry, které se snaží dostat se do toho střevíčku, si totiž v pohádce bratří Grimmů začnou odřezávat části svých těl. Konkrétně pak prsty na nohách, aby se do něj vešly. Když to nestačí, začnou si odřezávat i paty. To vše Grimmové popisují v opravdu nechutných detailech. Když si nakonec princ uvědomí, že chce Popelku, přiletí ptáci a začnou vyklovávat sestrám a matce oči za to, jak byly ošklivé.

Asi chápete, proč se Disney držel spíš té verze Perraulta.