Úterý 19. března 2024, svátek má Josef

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Invaze hodinu po hodině: Jak začala jedna z nejtemnějších částí naší historie?

    Jak probíhal osudný 21. srpen 1968? | foto: Profimedia, reprofoto ČT, koláž ExpresuProfimedia.cz

    Právě dnes si připomínáme smutné výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a tím i začátek okupace našeho území v roce 1968. K několika zásadním událostem, které nás do rukou Sovětského svazu uvrhly, ovšem došlo již 20. srpna. Pojďme se podívat na chronologii oněch dní, které patří mezi nejčernější část naší historie.

    Že se za hranicemi „něco“ chystá, bylo zřejmé již od odpoledních hodin 20. srpna 1968. V 17 hodin se totiž zpravodajové ČTK v Budapešti telefonicky dozvídají, že od půlnoci odstartuje obsazování Československa. Anonym se dožaduje, aby byla informace neprodleně předána do Prahy. Tak se stalo v 18.10.

    První náznaky invaze pak přicházejí po deváté hodině. Nejprve na brněnském letišti přistává sovětský speciál Antonov An-24, na jehož palubě se nachází dvacítka údajně civilistů, ve skutečnosti jde však o příslušníky tajné služby KGB. O tři čtvrtě hodiny později dosedá ruský letoun i na letiště v Ruzyni, z toho ale nikdo nevystoupí.

    K prvnímu narušení hranic dochází ve 21.40 ve Vejprtech, kde na naše území vjíždějí dva sovětské tanky a dva obrněné transportéry. Ty se ale následně otáčejí a vrací se do NDR.

    V následujících minutách už o chystaném vpádu informuje Český rozhlas. Mezitím stále pokračuje několikahodinové zasedání ÚV KSČ, kde tváří v tvář stojí parta okolo Alexandra Dubčeka – žádající reformy komunismu a jeho nasměrování na Západ – a jejich odpůrci, kteří právě kvůli těmto chystaným reformám podepsali tzv. zvací dopis, v němž Moskvu žádají o pomoc v boji proti demokratické revoluci.

    Kromě násilných střetů si mnoho životů vyžádaly i nehody způsobené kolonami tanků.

    Ve 23 hodin na pražském letišti žádá posádka letounu An-12 o povolení spustit motory pod záminkou provedení zkoušky. Jenže ve skutečnosti tím získává zdroj pro činnost navaděčů. V ten samý moment dochází k plošnému rušení signálů radarových stanovišť. Vpádu do země už nic nebrání.

    Krátce po jedenácté hodině se v hlavním štábu StB začínají hromadit hlášení o přerušení hranic na mnoha místech Československa. Armády pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem definitivně vkročily na naše území. Spojení StB s jednotkami střežícími hranice je definitivně přerušeno.

    Josef Koudelka se nebál ruské vojáky fotografovat z těsné blízkosti.

    Nejsilnější jednotky, v jejichž čele stály divize Severní skupiny sovětských vojsk v Polsku, míří na Jablonec, Náchod, Hradec, Olomouc, Ostravu a Žilinu. Další divize vyrážely z NDR, ty pak mířily na Prahu, Plzeň a podél jihozápadních hranic Československa. Ministr obrany generál Martin Dzúr je v telefonickém spojení se sovětským ministrem obrany Grečkem, který ho varuje před jakýmkoliv ozbrojeným odporem vůči armádě.

    V ulicích několika měst vojáci narazili na odpor.

    Kolem půlnoci je pak ve hlavní správě StB vyhlášena úplná pohotovost. České vojenské jednotky dostávají přímo od ministra rozkaz zůstat v kasárnách, zakázány jsou i veškeré lety protivzdušné obrany státu. Místo toho na ruzyňské letiště ve tři čtvrtě na dvě dosedají dva ruské letouny a vysazují desítky ozbrojených jednotek. Ty pak vyhánějí cestující i letištní personál. Později na Ruzyni přistávají další a další sovětská letadla.

    Ještě předtím je také vydán rozkaz obsadit sdělovací prostředky, například do budovy Českého rozhlasu na Vinohradech tak vchází skupina příslušníků StB. Zaměstnanci rozhlasu ale nařízení ignorují a vysílají dál. Před druhou hodinou ranní pak informují o vpádu vojsk. 

    Jakmile tak učiní, vysílání je neprodleně odříznuto a zpráva se tak donese pouze k části obyvatel. O hodinu později příslušníci StB zajišťují i budovu ČTK.

    Sovětští vojáci projíždějí Československem.

    Jednotky vojsk Varšavské smlouvy obsazují stále více měst, někde také dochází k prvním konfliktům. Například v Liberci je při jednom z nich do hlavy postřelen dvacetiletý Miroslav Vlček, který však naštěstí přežije. V obci Šulekovo u Leopoldova jeden z tanků projíždějící kolony zachytává Viktorii Rybárovou, která druhý den umírá. V obci Topoľníky to stejné potká Alojze Zsigárdiho, když se snaží uklidnit splašené koně. Muž umírá na místě.

    Jednotky se postupně dostávají i do Prahy, kde hledají budovu Českého rozhlasu a nedopatřením přitom rozstřílí fasádu Národního muzea. Na Vinohradské třídě, před budovou rozhlasu, který od půl páté odstartoval ranní vysílání, pak dochází k první konfrontaci Čechů s vojáky. Začne před osmou hodinou a přijde během ní o život několik lidí, kteří se obsazení budovy rozhlasu a postupu vojsk snaží zabránit vlastním tělem. Další oběti přibudou v Liberci, kde Rusové začali bezdůvodně pálit do davu.

    Na Vinohradech vojáci narazili na odpor.

    V devět hodin je pak přímo ve své kanceláři zatčen Alexander Dubček, hlavní postava Pražského jara. Společně s Josefem Smrkovským, Oldřichem Černíkem a Františkem Krieglem jsou pak odvlečeni do Moskvy.

    „Drazí spoluobčané, v posledních hodinách vznikla v naší zemi složitá situace. V současné chvíli vám nemohu říci více k jejímu objasnění. Jako prezident Československé socialistické republiky se k vám obracím s plnou odpovědností, kterou jsem s přijetím této funkce převzal, a naléhavě vás žádám, abyste zachovali plnou rozvahu a naprostý klid,“ hlásí prezident Ludvík Svoboda z Pražského hradu.

    Koudelka se k autorství úchvatných snímků nemohl několik let přihlásit.

    Během odpoledne pak pokračují protesty v ulicích měst a zároveň přebírání kontroly nad zpravodajskými stanicemi a dalšími institucemi ze strany vojsk, která navádějí příslušníci StB. I nadále probíhají konflikty mezi obyvatelstvem a vojáky, několik mrtvých si vyžádal třeba průjezd tankové kolony Košicemi. Přibývá také případů, kdy tanky z kolony vybočují a narážejí do budov, následkem čehož dojde k desítkám vážných zranění.

    Češi útočí na ruský tank.

    Okolo sedmé hodiny večerní pak vláda vydává prohlášení „Všemu lidu Československa“, v němž odsuzuje invazi. Ludvík Svoboda ve večerních hodinách přednáší projev, v němž uvádí, že během dne vyvíjel veškeré úsilí na obnovení normálního života v zemi. Před půlnocí se v New Yorku schází Rada bezpečnosti OSN, aby o situaci v Československu jednala.

    Situace eskaluje, před půlnocí pak čtyři tanky obsazují Václavské náměstí a okolní ulice. Okupanti pak definitivně obsazují budovu ČTK a pod hrozbou střelby zajišťují všechny zaměstnance.

    Hrůzný den 21. srpna 1968 končí výzvou o zákazu vycházení, který platí až do rána.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 13:11 středa 19. prosince 2018. Anketa je uzavřena.

    • Tvl
      10
    • Super
      8
    • Haha
      8
    • Cože
      4
    • Trapas
      4
    • Sladký
      4
    Vybrali jsme pro vás

    VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

    Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

    Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

    Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

    Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

    Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...