Norové si zacházení sociálky, která dnes podle vědkyně Elisabeth Backe-Hansenové odebírá dvojnásobek dětí než před dvaceti lety, nechají líbit možná i kvůli strašlivému případu zneužívání malých dětí, který se odehrál v devadesátých letech v norské obci Alvdal v provincii Hedmark.
Žena tam společně se svým druhem zneužívala vlastní děti a za účelem sexuálního uspokojení je půjčovala i sousedskému páru a učiteli v důchodu.
Fotogalerie |
Jedna z obětí těchto ohavných činů, dnes již úspěšná spisovatelka, Anne-Britt Harsemová o tom, co se jí a jejímu bratrovi přihodilo, napsala příběh, který pojmenovala „Zrada matky,“ v originále „Mammas svik.“
Anne-Britt Harsemová v knize popisuje, jak byla od svých čtyř do dvanácti let společně se svým bratrem zneužívaná a musela podstupovat různé zvrhlé incestní praktiky. Trvalo dlouhých 8 let, než Barnevern zasáhl.
Zrůdná matka byla první ženou, kterou soud v Norsku poslal do vězení za sexuální zneužívání. Dostala trest 15 let odnětí svobody a za opožděnou reakci musel platit i Barnevern.
Harsemová a její bratr v roce 2011 dostali v mimosoudním vyrovnání dohromady 4,1 milionu norských korun (v přepočtu téměř 11,7 milionu korun) jako náhradu škody za to, že se úřady o děti nepostaraly dřív.
„Je těžké určit, kolik stojí zničené dětství,“ komentoval tehdy výši odškodnění Inger Johanne Reiestad Hansen, jeden z právníků, který zastupoval oběti.
Nejvážnějšího případu zneužívání dětí historii Norska tedy může být jedním z důvodů, proč Barnevern pečuje o děti tak úzkostlivě, a odebírá je v některých případech i za to, že mají zkažené zuby.
Případ je důležitý i proto, že ve stejném roce, kdy oběti „Kauzy Alvdal“ dostaly odškodnění, vypukla kauza Evy Michalákové, jíž Barnevern odebral dva chlapce kvůli podezření na jejich bití a sexuální zneužívání.
Barnevern pak děti umístit do pěstounské rodiny s tím, že existuje důvodné podezření, že byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí. To se ale dosud nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.
