Nejobávanější český kuchař Zdeněk Pohlreich, který už několik let září v televizním pořadu Ano, šéfe! otevřel na Frekvenci 1 diskutované téma ohledně současného stavu pracovních sil v gastronomii, který je podle něj velmi mizerný.
Kde je tedy problém?
„Ono má jednu velkou nevýhodu. V téhle branži se totiž musí pracovat, a to spoustě lidem dneska nesedí. Práce vyšla trošku z módy a každý by se chtěl hned stát manažerem a dělat start-upy. Lidi by prostě rádi přeskočili tu dobu, kdy se musí dělat, jenže ono to v té gastronomii nejde. To prostě nejde přeskočit, protože aby ses to řemeslo naučil, musíš alespoň nějakou chvíli polykat ty sr*čky,“ uvedl v rozhovoru Pohlreich s tím, že najít personál je dnes na podnikání to nejtěžší.
Zavzpomínal přitom na staré časy, kdy si i on musel odsloužit kritická léta. Začalo to už na střední škole.
„Když já jsem chodil do učení, tak v 7 byl nástup, vstávačka tedy v 6. Pak na nás mistr Rytina řval, jak se to všechno má vařit a když jsi byl blbej a neznal recept, byl jsi jasnej u nádobí nebo na cibuli. Tak jsme si dali pozor všichni, že jo,“ vzpomíná dnes už s úsměvem na středoškolský dril Zdeněk.
„Já jsem to ze začátku úplně nenáviděl. Je vám 15 let, venku je krásně, studující kamarádi chodí po světe a ty seš tam zavřenej ve sklepě v Obecním domě. V létě tam bylo i 50 - 55 stupňů,“ dodal.
Na vojně jeho kuchařská praxe pokračovala. Strávil tam přesně 730 dní. Jak sám přiznává, nenáviděl to, přesto má dnes jasnou ideu: „Nevěřil bych, že tohle někdy řeknu, ale dnešním mladým klukům by ten rok vojny prospěl.“
Fotogalerie |