Uhlí je největším zdrojem peněz pro Kim Čong-una. Předpokládá se, že ročně velký čínský bratr spolyká miliony tun uhlí, a tato komodita představuje třetinu veškerého vývozu Severní Koreje. V únoru však Číňané pozastavili dovoz uhlí do konce roku 2017.
Zjevně však nejde o pokus narušit vztahy se sousedem, stále je to užitečný nárazník mezi Američany ovládanou Jižní Koreou a Čínou. Do Číny Severní Korea vyváží i množství základního zboží jako oblečení nebo mořské plody.
Za desetiletí nemalého profitu se dá očekávat, že Pchojngjang nashromáždil nemalé sumy, které mu krátkodobý výpadek oficiálního prodeje uhlí dokáží pokrýt. Vyšetřováním OSN a USA byly zjištěny důkazy o přístupu Pchjongjangu ke globálním bankám pomocí sítě krycích společností.
Kybernetická zločinnost
Progresivním zdrojem bohatství totalitního režimu se ukazuje být kybernetická zločinnost. Již nyní je země prokazatelně spojena s útoky na finanční instituce osmnácti zemí, což potvrzuje i nová zpráva ruské firmy Kaspersky.
„Sledujeme situaci, kdy Severokorejci pracují velmi sofistikovanými metodami, a je to pro ně do budoucna velký potenciál příjmů,“ oznámil zástupce společnosti.
Titulní strany novin plnil především hackerský útok na Bangladéšskou centrální banku v roce 2016, ale další podobné kybernetické loupeže byly zaznamenány v Kostarice, Polsku nebo Nigérii. Hackerství je jen poslední v řadě z plejády nedovoleného obohacování severokorejského režimu, včetně obchodování se zbraněmi a drogami.
Nucené práce
V Kim Čong-unově komunistické baště se také daří modernímu otroctví. I to je důvodem, proč je nerostné bohatství i průmyslová produkce v zemi tak mimořádně levná. Drtivá většina obyvatelstva žije v bídě, ale i tak dokáže režim z hladového lidu vyždímat pořád dost.
Bohatá elita ve jménu budování socialismu posílá sto tisíce severokorejských občanů na nucené práce. Podle zprávy OSN z roku 2015 jsou největšími odbytišti otroků odvětví těžkého průmyslu v Číně, Rusku a na Středním Východě.
Fotogalerie |
