Když byly Sally 3 roky, vzala si do hlavy, že se ve skutečnosti jmenuje Joseph. Její rodiče Anna a Richard to brali jako hru.
Jak čas plynul, Sally byla čím dál tím přesvědčenější, že je vlastně chlapcem, který žije v domku u moře s mnoha sourozenci. Neustále se dožadovala výletu „domů, aby mohla zase vidět lodě“. Sally do té doby s rodiči u moře nikdy nebyla.
Sallyiny rodiče dívce nejdřív domlouvali, jejich známá psycholožka jim ale poradila, ať na Sallyinu „hru“ přistoupí. Asi po dvou měsících holčička o sobě jako o Josephovi přestala mluvit úplně. Ale nejenom to - jakoby to všechno úplně zapomněla.
Mohlo jít o střípky vzpomínek na její minulý život, nebo měla jen tak bujnou fantazii?
Příběhů, jako je ten Sallyin, jsou desítky. Jejich sběrem se na sklonku života zabýval doktor Wayne Dyer. Do knihy zkompletoval dopisy rodičů, kteří zažívali podobné zkušenosti.
Fotogalerie |
Tříletý syn Susan Bowers například, když si zavazoval tkaničky, prohlásil, že „býval mužem, ale teď se to asi bude muset učit od začátku“. Dcera Ann Gonzalez zase vyděsila svou matku, když uprostřed písničky přestala zpívat, podívala se na ni a zeptala se, jestli si vzpomíná na požár.
Když se zmatená Ann ptala, jaký požár má holčička na mysli, dívka jí s ledově klidným výrazem vylíčila, že při požáru přeci zemřeli její rodiče, ona osiřela a musela jít bydlet k babičce Lauře.
Vůbec nejzajímavější příběh - nebo možná minulý život - měl čtyřletý Tristan. Díval se zrovna na televizi, jeho matka Rachel vařila, když za ní přišel a zeptal se, jestli si pamatuje, jak kdysi vařili pro George Washingtona. Dodal, že byli černoši.
Rachel si potom zjistila něco o Washingtonově kuchaři. Jmenoval se Hercules a měl tři děti, Delii, Evey a Richmonda. Žena se na to zeptala Tristana - ten odvětil, že Riche a Evey si pamatuje, ale Delii si zařadit nemůže.
Můžou být všechny tyhle příhody vzpomínkami dětí na minulé životy? Možná. Říká se, že ti nejmladší jsou vůči nevysvětlitelným věcem mezi nebem a zemí citlivější.
Mnohem prostší je ale vysvětlení, že spouštěčem byla televize nebo historka, kterou dítě někde zaslechlo a přijalo ji za svou. Kde by ale čtyřletý Tristan mohl slyšet detaily ze života kuchtíku George Washingtona? A jsou děti tak rafinované a trpělivé, aby jen tak pro zábavu několik týdnů udržovaly při životě komplexní lež? Záleží na tom, čemu věříte...
