Bývalý prezident České republiky Václav Klaus sice s oblibou říká, že odešel do politického důchodu, ale co do aktivit rozhodně nezahálí. Svou moudrostí i na stará kolena oblažuje doslova celý svět, a to prostřednictvím účastí na různých diskusních fórech.
Fotogalerie |
Nedávno Klaus letěl diskutovat s ruským prezidentem Putinem do Soči, nyní se vypravil do ještě divočejších podmínek a navštívil za účelem přednesu vlastního projevu i Afriku. Jeho kroky mířily na Crans-Montana Forum na jihu Maroka.
I tentokrát Klaus odtajnil své vytříbené duševní pochody a vše podstatné sepsal do zápisků z cest.
Čtenáři tak mohou opětovně prostřednictvím Klausem sepsaných řádků nahlédnout na krásy Afriky a krásy Václava Klause. Nejzajímavější body tohoto fascinujícího cestopisu s prvky oslavné autobiografické ódy vám přinášíme v následujícím shrnutí.
Citace sebe
Formulace „Cituji sebe“ je pro Klause typickým důkazem toho, kdo ze světových autorů se u něj těší takovému respektu, že si zaslouží, aby jeho myšlenky byly zopakovány.
Sám sebe cituje Václav Klaus hned v úvodním odstavci a to pro jistotu hned dvakrát.
Rýpnutí do Václava Havla
Svou africkou pouť zahájil Klaus na letišti Václava Havla, které tvrdošíjně nazývá letištěm Ruzyně. Na vysvětlenou dodává, že i římské letiště Fiumicino se přejmenovalo na letiště Leonarda da Vinciho, ale ten je na rozdíl od Havla staletími prověřenou legendou a géniem.
Kromě jeho samého zaujala Václava Klause očividně i rybárna.
„My Češi jsme vždycky hloupější než zbytek světa,“ glosuje trpce intelektuální zakrnělost svých krajanů Klaus.
Neskromné prohlášení se za polyglota
Na důkaz svých perfektních znalostí cizích jazyků Klaus předkládá historku o čekání na letadlo z Říma do Casablancy. Zde si sám a bez pomoci přečetl místní osmdesátistránkové noviny v italštině a většinu článků kriticky zhodnotil.
Vzhledem k tomu, že někteří posluchači viditelně spí, nebyla nejspíše fotografie pořízena během projevu Václava Klause.
Informaci o tom, že v den, kdy se listu Corriere della Sera poštěstilo, že jej četl proslulý český státník, do Říma dorazilo i 1200 sparťanských ultras, považuje Klaus za poučnou.
V poušti je hodně písku
Místem konání konference bylo město Dachla na území Západní Sahary. Mimo vyčerpávajícího geopolitického rozboru marocko-alžírsko-saharských vztahů si Klaus posteskl nad tím, že v oblasti pojmenované podle největší pouště světa je poušť.
Prezident Crans-Montana Forum Jean-Paul Carteron byl poctěn možností sedět vedle Václava Klause.
„Základní věcí je písek, cokoli zeleného je jen, když se zavlažuje. Na všechny strany je poušť, jenom na západ je Atlantik,“ hořekuje Klaus nad tím, že konference se neodehrává v atraktivnější lokalitě.
Důstojné ubytování v luxusu
Ač Klaus město Dachla pochválí za to, že v kontextu rozvojové země, kde obyvatelé chodí v muslimských oděvech, je poměrně udržované, jedním dechem mu vyčte, že nemá hotel odpovídající jeho požadavkům na kvalitu.
Klaus byl ubytován v luxusní kajutě v devátém patře výletního křižníku Rhapsody. Důstojné.
Naštěstí si pořadatelé konference byli dobře vědomi toho, kdo bude jejich vzácným hostem a jak ubytování, tak samotné pořádání konference zabezpečili na zaoceánské lodi disponující potřebnou mírou přepychu.
„Loni bydleli v – prý luxusních – stanech na okraji pouště. Má luxusní kajuta se dvěma místnostmi v 9. patře lodi je proti tomu asi normálnější,“ poznamenal si Klaus.
Nepochopený, ale i tak oceňovaný projev
Klausův pečlivě připravený projev, ve kterém „nepřišel dávat rady, protože ví, jak bezcenné byly rady, které dostával po pádu komunismu,“ narazil na to, že ne každý posluchač disponuje takovým intelektem jako autor projevu.
Dle Klause byl projev pro obecenstvo „příliš akademický“.
Klausův projev mimo jiné pochválil Ind a Malajec.
I přes jeho nepochopení neváhali jednotliví návštěvníci konference Klausův projev pochválit. Václav Klaus se dočkal například následujících komplimentů:
1) „Jediný projev, kdy jsem nespal.“ - jakýsi Ind
2) “Stejně skvělý projev jako u nás v Malajsku.“ - jakýsi Malajec, který při té příležitosti vzpomenul na pokus o atentát na Klause kuličkovou pistolí v Chrastavě.
3) „Balzám na duši“ - jakýsi rakouský poslanec
4) „Byl jste záchranou dnešního dne“ - jakýsi manželský pár bosenských Srbů
Kritika multikulturalismu
Na akci, která svým zaměřením vyloženě propagovala multikulturalismus, se Klaus nebál tento koncept zkritizovat.
Po Klausově levici seděla manželka prezidenta Afghánistánu, která věří, Klausovi navzdory, v multikulturalismus a lidská práva.
„Je to násilný útok na jednotu, stejnost, homogenitu, na staletí utvářené hodnoty a způsoby života pod heslem, že je toto vidění světa a priori špatné, že se tím něco ztrácí, že je to nedoceňování jiného, že to má být změněno,“ řekl nekompromisně Klaus.
Ještě větší kritika globálního oteplování
Velkým trápením pro Klause musel být pro něj zcela zhovadilý názor jeho spoluřečníků na globální oteplování. Zatímco multikulturalismus považuje Klaus za škodlivý problém, globální oteplování nepovažuje za problém vůbec, protože globální oteplování, jak ví každý myslící člověk, neexistuje.
Marocký král byl v době projevu Václava Klause na zahraniční cestě, paradoxně do České republiky. Klause si tak vyposlechl pouze jeho portrét.
„Stále si říkám – mám tu být či nikoli? Desítky lidí, kteří přicházejí a ptají se, zda nemám tištěnou verzi svého projevu, mne ale přesvědčují, že tady být mám,“ popsal konfrontaci s pomýlenými osobami Klaus.
Pochvala oděvů
Ač Klaus projevil mírné znepokojení z toho, že je jedním z mála privilegovaných nositelů světlé pleti, s galantností sobě vlastní alespoň pochválil vzhled příslušníků arabských a černošských kultur.
Muslimské hábity přítomných žen neunikly Klausovu komentáři.
„Evropská bílá „rasa“ je zde v naprosté menšině. Sbírka oděvů žen, ale i mužů je neuvěřitelná, nikdy jsem nic takového neviděl. Manželka prezidenta Islamistické (sic!) republiky Gambie má sice africký hábit, ale basebalovou čepici! Ne šátek. To je autentické, přirozené. To nikomu neberu,“ zhodnotil kostýmní fundus účastníků konference exprezident.
Kdo měl štěstí a dostal nejhezčí dárek
Dobrosrdečnost a velkorysost bývalého českého prezidenta na vlastní kůži pocítili bývalý marocký ministr financí a současný konžský ministr turistiky, kteří s Klausem večeřeli. Těm Klaus daroval po výtisku francouzského překladu své knihy Zachraňme demokracii v Evropě, které měl čirou náhodou s sebou.
Západ slunce nad Atlantikem byl skoro stejně pozoruhodný, jako Klausova účast na africké konferenci.
Zkrátka nepřišel ani obdarovávání přihlížející číšník.
Od Klause obdržel kopii knihy Evropská integrace bez iluzí, pro změnu v italštině.
