Po uzavření balkánské cesty se proud migrujících do Evropy soustředí na děravou jižní hranici nestabilní Libye, kterou ovládají znesvářené ilegální organizace pro převádění lidí. V jejich sítích uvázne většina utečenců ze zemí, jako je Mali, Středoafrická republika, ale také třeba ze Somálska.
Pašeráci pak za vysoké poplatky organizují vyplouvání gumových člunů na moře, kde se jich většinou ujmou lodě některých lidskoprávních organizací. Nesměřují je ale zpátky, ale většinou do Itálie.
Letos se podle některých údajů přeplavilo z Libye do Evropy asi 62 tisíc a meziročně se očekává kolem dvou set tisíc. To ovšem stále nic není proti ohromným počtům lidí, kteří na svou příležitost podniknout cestu do Evropy zatím čekají. Jejich počet se na libyjském území odhaduje na osm set tisíc až jeden milion.
Západoafrickou cestu přes Maroko do Španělska letos zatím oficiálně využilo 3314 uprchlíků, ale panují oprávněné obavy, že těchto pokusů bude přibývat. Je to totiž třikrát vyšší počet než loni. „Ten stav je znepokojivý. Nárůst ukazuje, že se stále větší množství lidí snaží dostat do bezpečných zemí a riskují životy v rukou pašeráků,” oznámila v poněkud nicneříkajícím prohlášení mluvčí Vysokého komisariátu pro uprchlíky při OSN.
Faktem zůstává, že se více migrantů bude i nadále chtít vyhnout Libyi a cesta přes Maroko se ukazuje též prostupná. Zda se tendence k jejímu využití budou zvyšovat, to ukážou příští měsíce.
Fotogalerie |
49
26
14
14
11
11
