Možná bychom v tomto případě měli začít úplně u samotného jádra. A to přestat všem říkat uprchlíci, ale snažit o alespoň nějaký optimální pohled na to, že uprchlíků je málo a většina z těch davů jsou migranti.
Pak se nám v tom bude bude snáze orientovat.
Na začátku byl strach z Islámského státu a jejich teroru vůči muslimskému obyvatelstvu Blízkého východu. V Sýrii, kde IS operuje, zuří naprosto nechutná občanská válka a z domovů vyhání tisíce lidí bez ohledu na věk. Bohužel v této zemi zároveň vedle těch, kdo utíkají o život, stojí i ti, kdo tam přijeli do výcvikových táborů bojovat a pak jedou do Evropy ve jménu džihádu spáchat teroristický útok.
Nepovšimnuti, nenápadní, s falešným pasem jako uprchlíci.
Na řeckých ostrovech nebo italském pobřeží se jim dostane uvítání a základní péče, poté bez naprosté kontroly putují dál Evropou kam se jim zachce. Je libo nějakou zemi Schengenu? Stačí jen zavřít oči a píchnout prstem na mapě, ostatně hranice je jen nakreslená čára, kdo by se o ni měl starat, viďte...
Také se ptáte, jak je možné, že Evropa přijímá teroristy coby uprchlíky (ne migranty!) a čí je to vina?
Zkusili jsme pro vás najít odpověď.
Loďstvo Řecka a Itálie
Operovalo ve Středozemním moři a zachraňovalo potápějící se čluny plné lidí, právě z těchto fotek jsme pak mohli vidět, jaká je ve skutečnosti realita a je třeba to přestat schovávat za hezká slovíčka. Většinou se jednalo o samotné mladé muže bez žen a dětí a to je prostě neoddiskutovatelný fakt. Je načase před tím zavírat oči. Lodě jezdily pro čluny běženců téměř až k libyjským břehům, ačkoliv v těch vodách neměly co dělat.
Míra zavinění - nízká, armáda jen reagovala na příkazy.
Převaděči a pašeráci
Je jedno, koho pošlou na bárce po Středozemním moři nebo kolik jich nechají udusit v nákladním autě, je zajímají jen peníze a mají z toho výnosný byznys. Čím více migrantů schopných zaplatit stejnou sumu, jakou bychom my dali za dovolenou na Maledivách, tím více jim roste obchod, tím spíše se stávají nezastavitelnými a tím větší mají úspěch. Že s nimi Evropa nedokáže zatočit je pouze naše žalostná vizitka.
Míra zavinění - minimální, plní pouze poptávku, byť nelegální.
Místní úřady
Nezvládaly nápor přílivu migrantů a uprchlíků, nedokázaly od sebe tyto dvě skupiny oddělovat a tím pádem jim poskytovat dvojitý servis vhodný k jejich statutu. Uprchlík je člověk, který prchá o život a je mu jedno, v jaké zemi je zachráněn nebo kde se mu dostane péče a šance začlenit se do společnosti. Oproti tomu je tu migrant, jehož důvody nemusí být jen ekonomické, a ten si vybírá, kam chce z bodu příjmu dále pokračovat. O uprchlíkovi musí vědět úřady, protože má postavení uprchlíka, příslušné doklady a jeho země původu a země hostitelská o jeho přechodu hranice předem vědí. O imigrantovi nemusí vědět nikdo.
Míra zavinění - vysoká, nikoho nezajímá, zda zvládají nebo nezvládají chaos, úřady a jeho pracovníci jsou tu od toho, aby podobná krize právě nenastala.
Různé dobrovolnické organizace či jedinci
Zajisté všichni víme o tom, že ve Středozemním moři operují lodě Dignity, Phoenix a Aquarius organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières), ale tuto společnost z našeho seznamu vylučujeme, jelikož poskytují nejvyšší humánní a humanitní servis a lidský život je pro ně nade vše, ať je jakýkoliv. Oni jen zachraňují, starat se dále mají právě úřady. Na druhé straně tu ale máme jisté skupiny, které si buď z návštěvy řeckého pobřeží dělají kovbojku do svého životopisu, nebo naopak jen deklamují u internetu a dobrem páchají zlo, v častých případech polykají peníze z evropských dotací a určují, co si máme myslet a jak se k celé situaci stavět. Realitu radikalistů přijímaných Evropou záměrně nebo “nenápadně“ ze svých prohlášení vylučují a jejich poznávacím znamením je, že nejsou schopny odlišovat od sebe uprchlíka a nelegálního imigranta.
Míra zavinění - Prakticky nízká, v teoretické rovině ale jedna z nejvyšších, není možné tuto situaci brát na lehkou váhu a odmítat si připustit její velmi vážné důsledky pro celou Evropu.
Nejvyšší představitelé Evropy
Pojďme se nyní bavit o lidech jako Angela Merkelová, Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, či celý bruselský aparát. Tito lidé rozhodují o budoucnosti našeho kontinentu a mluví k nám z místa naprosté nedosažitelnosti, přitom by si měli uvědomit, že „statistická chyba“ přijetí džihádistů v uprchlické vlně se dá tolerovat maximálně tak na Statistickém úřadě v excelové tabulce, nikoliv v evropských ulicích, kde zůstávají mrtví. A v neposlední řadě tu máme samotný Brusel, kde přímo pod sídly všech důležitých úřadů v poklidu roste a kvete nejdrsnější radikální buňka Evropy, zatímco vláda země ostudně přiznává, že do Molenbeeku se bojí chodit i policie. Tento stav by měl být jasným důvodem ke kompletní rezignaci úplně všech.
Míra zavinění - úplně ta nejvyšší, protože ryba smrdí vždycky od hlavy.
Fotogalerie |
