Alternativní pedagogické metody nazvané po jejich zakladatelce Montessori spočívají v důrazu na osobnost dítěte. To by se nemělo k ničemu nutit, nemělo by být napomínáno ani trestáno. Jeho principy staví na respektu, důvěře a vztahu učitele a dítěte coby rovnocenných partnerů.
Dítě by nemělo výrazně pociťovat něčí autoritu a dospělý by měl dítěti pomoci pouze rozvíjet znalosti a dovednosti na základě jeho vlastní individuality.
A přesně na principy Montessori vsadil při výběru školky Tomáš Klus. Ten dcerku Josefínku poprvé vložil do rukou cizím lidem a neubránil se spolu s manželkou Tamarou slzám.
Dcera Tomáše Kluse nastoupila do Montessori školky.
Zeptali jsme se proto na problematiku Montessori metod učitelky jedné pražské školky.
„Každý vychovává dítě ve svém duchu, a když rodiče přistupují ke svému dítěti jistým způsobem alternativně, v klasické školce by nejspíš s pedagogy nenašli společnou řeč. Je proto dobře, že podobné instituce existují,“ uvedla.
Roli hrají samozřejmě i peníze. Zatímco ve státní školce zaplatíte za péči o vaše ratolesti průměrně něco kolem 1000 korun měsíčně, v Montessori vytáhnete z kapsy 10 tisíc a více.
„U nás děti vnímají učitele jako autoritu. Umí pohladit, ale když na to přijde, zasáhne a dítě v ten moment pocítí, kde má mantinely. Individualita je samozřejmě důležitá a hraje velkou roli, rodičům zastávajícím volnou výchovu bychom však nemohli vyjít vždy plně vstříc, protože se děti u nás musejí častěji přizpůsobovat pravidlům a časovému rozvrhu. Taková je praxe.“
Josefínka je tátovou největší fanynkou.
Zkušená pedagožka však dodala, že efekt Montessori výchovy nesnižuje: „Je to odlišný systém, ale nelze ho automaticky označit za špatný a neefektivní. Otázkou však je, jak se později takové děti vyrovnají se zapojením do běžného kolektivu vrstevníků, kteří Montessori metodami neprošli.“
Fotogalerie |
