Fotogalerie |
Herečka Tereza Kostková se začátkem roku rozvedla s divadelním režisérem Petrem Kracikem, s nímž má osmiletého syna Toníka. Že by ale působila zničeně, se rozhodně říct nedá!
Zatímco ve StarDance zářila a zdobil ji úsměv od ucha k uchu, doma řešila problémy a nesměla se o ně s nikým dělit.
Situaci, se kterou by se dokázala popasovat málokterá žena, tak zvládla naprosto bravurně.
Nám se podařilo zjistit, jak je to možné.
„Snažím se být neustále pozitivní, negativní věci zkrátka nepřijímám nebo se o to alespoň snažím,“ prozradila nám s velkým úsměvem na tváři a přiznala, že když už ji chmury přepadnou, rozepíše se o nich.
„Není snad nutné, aby to veřejnost věděla, zároveň však není žádným tajemstvím, že píšu básničky,“ řekla nám nesměle zrovna ve světový den poezie herečka, o které ještě donedávna nikdo nevěděl, že je milovnicí rýmovaček.
„Podle mě je to intimní záležitost, o které člověk příliš nemluví,“ upřesnila. A několik básniček napsala zřejmě i po odchodu Petra Kracika. Jak sama totiž přiznala, verše píše především v období, kdy je plná emocí.
Ať už špatných nebo dobrých.
„Píšu básničky v momentě, kdy řeka jakýchkoli emocí vyteče z koryta, kdy je to přes okraj,“ odhalila.
„Samozřejmě, že každá básnička vzniká z nějaké emoce. Buď píšete o lásce, protože to je nejsilnější emoce, a nebo o strachu, kráse kolem nás. Těch témat je nespočet,“ řekla nám a přiznala, že ta úplně první, kterou kdy napsala, byla o lidských neshodách.
„Tuto potřebu vyjadřovat se takhle mám od osmi let. Moje první básnička byla o tom, že se dospělí hádají! Tak obecně mě tenkrát štvaly hádky mezi dospělými, proto jsem se snažila svůj nesouhlas vyjádřit básní,“ pokračovala, že už jako malá se snažila vyhýbat konfliktům a vyhroceným situacím.
I proto se dnes není co divit, že vše zvládá s takovou noblesou a nadsázkou. Možná, že právě papír a tužka jí ulevily v nejtěžších chvílích, kdy by jiní věšeli hlavu. Přes den se pak mohla soustředit na práci, péči o syna i zábavu.
