Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Mazaný starosta se legálně zbavil černých romských staveb! Jak?

    Typický pohled na slovenskou romskou osadu. Tato je v lokalitě Čierny Balog. | foto: Profimedia.cz

    Romové si se stavebním povolením, nebo dokonce vlastnictvím pozemků na Slovensku nejčastěji hlavy nedělají. Usídlí se, kde se jim zachce, a to vede k vyhroceným situacím ve vztahu k ostatním obyvatelům i úřadům. Přesto, při troše dobré vůle, je možné bez astronomických nákladů a vleklých, nikam nevedoucích sporů situaci řešit. Jako to ukázal starosta Michal Didik z malé obce Čirč.

    Načerno postavené romské osady, které dělají vrásky nejen slovenským politikům, ale recept na jejich legalizaci neznají ani evropští, jsou problematické z několika důvodů. Nelze na nich kupříkladu legálně provádět stavební úpravy, protože pozemky, na nichž stojí, patří jiným vlastníkům. A týká se to i základní vybavenosti jako třeba kanalizace nebo silnice.

    Starosta východoslovenské obce u polských hranic s přidruženou třísethlavou romskou osadou na to šel od lesa. Bez zbytečných konfliktů a prostředků z evropských dotací. Spolehl se na selský rozum a dobrou vůli ostatních občanů obce.

    „Na katastrálním úřadě jsem zjistil, komu patří půda pod osadou. I mě zpočátku velký počet majitelů zaskočil – hektar země byl majetkem 150 lidí. Za každým z nich jsem přišel s prosbou, aby svůj pozemek daroval obci,“ vypráví starosta Didik pro Týdeník Život, jak si počínal ve chvíli, kdy pochopil, že Romové si nikdy pozemky pod svými chatrčemi nekoupí.

    S některými byla domluva snadná, jinde to šlo hůře, ale i v tomto případě postupoval starosta mazaně. Za rok a půl už nasbíral téměř všechny potřebné podpisy k darovacím smlouvám, aby mohlo všech 45 nelegálních staveb dostat čísla popisné a mohlo se s nimi nakládat podle zákona. Nyní totiž stojí na obecním pozemku. „Na konec dlouhého seznamu jsem si nechal tři vlastníky, o kterých jsem předpokládal, že je nepřesvědčím lehce. Když však viděli, že se všichni ostatní pozemků ve prospěch obce vzdali, darovali nám svůj majetek i oni.“

    Stavby se tak zbavily statusu černých staveb a jejich obyvatelé je mohli začít rekonstruovat a opravovat, takže už má řada z nich nové střechy. Romové nyní platí velmi laciný symbolický pronájem, který přinese Čirči do obecní kasy v přepočtu asi 20 tisíc korun. Není to mnoho, ale dříve z těchto obyvatel neměla obec nic. Navíc nyní neplatičům v případě potřeby sáhnou na dávky za obecně prospěšné práce, takže pochopili, že je třeba platit za pronájem i komunální služby.

    „Často dostávám otázku, proč při takovém majetkovém vypořádání nedarovali vlastníci pozemky pod chatrčemi rovnou Romům, ale obci. Kdyby byli Romové vlastníky pozemků, mnozí by o ně rychle přišli. Různě by si napůjčovali, udělali dluhy a exekutoři by jim pozemky rychle zabavili. A byli bychom zase tam, kde nechceme. Proto pozemky vlastní obec, která je Romům pronajímá,“ vysvětluje úspěšný starosta Michal Didik.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 16:18 čtvrtek 5. října 2017. Anketa je uzavřena.

    • Super
      66
    • Trapas
      21
    • Cože
      18
    • Tvl
      14
    • Haha
      9
    • Sladký
      7