Symbolický je způsob, jakým se o abdikaci předsedy představenstva Jaroslav Tvrdík, zástupce čínské společnosti CEFC, jež je majoritním majitelem klubu (drží 60 procent akcií, Šimáně čtyřicet - ty si nechává), dozvěděl.
Jiří Šimáně oznámil rezignaci v prohlášení.
Tvrdík si informaci přečetl v mailové komunikaci.
“Za situace, kdy nesu největší odpovědnost za klub a moje pozice není plně respektována, jsem se nemohl rozhodnout jinak. Také rozdílné názory na řízení a úlohu klubového managementu sehrály v mém rozhodnutí zásadní roli,” uvedl pak Šimáně v prohlášení zveřejněném na oficiálních stránkách klubu. “Mému rozhodnutí předcházela několikaměsíční snaha o nastavení standardního řízení klubu, do kterého kromě jiného patří i věcná, srozumitelná a klub nezatěžující komunikace.”
Slavia na jaře bojuje o postup do evropských pohárů. Zatím je na pátém místě tabulky.
Za těmito slovy se skrývá jasná zvěst. Šimáně se rozcházel s Tvrdíkem v názoru na to, jak by měl klub fungovat.
Posledním rozporem byl názor na budoucnost kouče Dušana Uhrina. Tvrdík, většinou ten ráznější, byl pro to, aby trenér dostal jasnou podporu a čas, i když posílený tým zatím nešlape, jak se čekalo. Šimáně myslel na změnu, na radikální řešení.
Rozdílný názor na pozici trenéra Dušana Uhrina byl dalším z důvodů, proč se Jiří Šimáně neshodl s Jaroslavem Tvrdíkem.
Byl to však jen, jak by řekl komentátor Pavel Čapek, pověstný poslední hřebíček do rakve.
Důležití muži se křížili v názorech už dříve.
Poslední zápas na Dukle Slavia zvládla.
Například v ambicích nově přebohatého klubu. Nadšený Tvrdík hned mluvil o evropských pohárech, o útoku na suverénní dvojici Plzeň - Sparta. Šimáně byl opatrnější, nechtěl, aby Slavia působila nabubřele. Pravdu měl on, za dvojicí lídrů ligy klub z Edenu jasně zaostává.
Další svár se skrýval za Tvrdíkovou aktivitou na Twitteru. Na něm exministr hodnotí, oznamuje novinky ze Slavie. Šimáně chtěl být tajemnější, ve fotbale totiž občas není dobré, aby soupeři viděli odkryté karty.
Nyní tedy přišel největší spor. A rozchod.
