O prezidentských „úspěších“ Baracka Obamy během jeho dvou volebních období jsem již informovali - ZDE. Dosluhující prezident se těsně před vypršením svého mandátu rozhodl pro další svérázný krok - chce amnestovat zbývající vězně v nechvalně proslulém Guantanámu. Důvod? Obama chce dostát volebního slibu v „poslední zatáčce“ svého mocenského období.
Na Guantánamu pobývá už jen 59 vězňů, podle některých informací jich má odejít 22, podle jiných 18. Každopádně je to více než třetina vězňů. Donald Trump varuje veřejně Obamu, aby nikoho z nich nepouštěl na svobodu, protože tito lidé jsou nebezpeční. Obama však na Trumpa v tomto příliš nedá. Mezi propuštěnými má být šéf bombových operací v Afghánistánu, hlava Tuniské skupiny Al-Kajdy v Afghánistánu a několik dalších významných velitelů.
Kontroverzní věznice Guantánamo, ve které se mučili údajní teroristé.
Tajné služby vždy tvrdily, že na Guantánamu jsou uvězněni ti nejhorší z nejhorších. I když podmínky jejich vězení a výslechů měly daleko k civilizovaným a hlavně právně podloženým podmínkám, většina Američanů chápala, že takto nebezpečné teroristy je zkrátka nutné držet pod zámkem.
Jenže Barack Obama se rozpomněl na svůj dávný volební slib, že Guantánamo zavře. Sice už to nestihne, ale rozhodl se propustit, koho jen půjde. Znamená to, že je chce poslat do třetích zemí, zejména do Jemenu a Saúdské Arábie. Je dost pravděpodobné, že tihle lidé se zase vrátí ke svému řemeslu, kterým je výroba bomb a terorismus. Nevypadá to, že by zrovna Jemenská vláda hodlala nějak výrazně hlídat, co tito lidé budou dělat na svobodě. A u Saúdů to bude podobné.
Obama si uzavření věznice vytyčil za jeden z hlavních cílů svého letos končícího druhého prezidentského období. Velká část republikánů je však dlouhodobě proti a argumentuje tím, že věznice nemůže přestat sloužit v době, kdy USA čelí zvýšené hrozbě mezinárodního terorismu.
K transferu ministerstvo spravedlnosti vybralo vězně nikoliv podle nebezpečnosti, ale podle toho, zda je možné je postavit v dohledné době před soud. Proti některým z nich zkrátka chybí důkazy, které by před soudem obstály, takže byli drženi na Guantanámu bez soudu. Právě tyto případy mají být deportovány do třetích zemí.
Kdo tedy má brány věznice opustit? Například Mohammad al Ansi, bodyguard Usamy bin Ladina, Mohammed Ghanim, válečník, který bojoval snad ve všech válkách Bosnou počínaje a Afghanistánem konče, Ridah al Jazdí, který velel Tunisanům pod vlajkou Al Kajdy v Afghanistánu, Hadži Wali Mohamed, finančník Al Kajdy, který obstarával prostředky na džihád a teroristické útoky, Mustafa Šamiri, který se podílel na útoku na torpédoborec USS Cole nebo Abdul Nasif Jasir, expert na výrobu bomb.
Základna Guantánamo (anglicky Guantanamo Bay Naval Base) je vojenská základna námořnictva Spojených států amerických na Kubě, poblíž města Guantánamo, ležícím ve stejnojmenné zátoce.Byla založena roku 1898 a od roku 1903 ji na časově neomezenou dobu pronajímala Kuba USA za poplatek 4085 americký dolarů.V roce 2002 administrativa prezidenta George W. Bushe na základně zřídila věznici pro osoby podezřelé z terorismu. |
Jak vidíte, je to samá lepší společnost a je opravdu s podivem, že tyto lidi prezident Obama pouští na svobodu. Přitom stačilo strčit vrahouny pod jiný zámek na území Států nebo jiném odloučeném místě pod správou americké armády. Obama je buď ohromně škodolibý a chce to Trumpovi pořádně zavařit, nebo mu je teroristů líto.
Ani jedno není dobrá zpráva pro svobodný svět.
Fotogalerie |
114
37
23
23
19
12
