Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Komentář: Neonacisté se nebojí vyjít do ulic. Byla to jen otázka času

    V neděli se v ulicích Prahy objevily hákové kříže a to za tichého souhlasu části České společnosti. K něčemu podobnému se schylovalo delší dobu. Teď je na čase začít se ptát, co dělat pro to, aby se podobné útoky neopakovaly. | foto: reprofoto facebook

    Útok neonacistů na pětici pražských podniků ze soboty na neděli šokoval většinu české veřejnosti. Ačkoliv šokoval je možná trochu silné slovo. Kdo nežije v izolaci od zbytku společnosti, ten něco podobného mohl už delší dobu očekávat. Spíše než pídění se po příčině je na čase ptát se, kdy přijde další podobný útok a jak a zda vůbec mu můžeme předejít.

    Fotogalerie

    V neděli ráno přivítala provozovatele pěti různých provozoven v centru Prahy nelichotivá výzdoba jejich obchodů. Tři kavárny, tetovací studio a obchod se spodním prádlem byly přes noc neznámými vandaly posprejovány neonacistickými motivy.

    Zpráva je to popravdě mnohem méně šokující, než by se mohlo zdát.

    Kdo alespoň trochu sleduje současné dění a náladu ve společnosti, ten musel alespoň podvědomě podobný útok dříve či později očekávat. Česká společnost je za poslední dobu asi nejvíce polarizovaná, ať si Jiří Ovčáček říká, co chce, a to dává více prostoru pro existenci a projevy extrémních názorů. A to z obou stran politického spektra.

    Na vině je naprosté nezvládnutí přístupu Čechů k uprchlické krizi, respektive neschopnost uvažovat nad tak velkým problém, který asi ani žádné jediné správné řešení nemá, s chladnou hlavou a nepodléhat zdánlivě rychlým a jednoduchým řešením, která vlastně žádnými řešeními nejsou.

    Česká společnost jako by se rozdělila na tábory „vítačů“ a „odmítačů“.

    Jedni požadují zcela otevřít hranice a ubytovat zde všechny uprchlíky co existují, druzí neprodyšně uzavřít hranice a všechny stávající imigranty vykopnout. Kdo chce zastávat názor někde mezi tím, stává se nepřítelem pro obě skupiny. A uprchlíci? Ti se jaksi nedostavili a těch pár, co přišlo, raději obratem hned odešlo.

    Rozděluje nás vymyšlený nepřítel

    V Česku tak vznikla nevídaná situace, kdy boj proti imaginárnímu nepříteli lidi nesjednotil, ale právě naopak. Problém je ten, že se zdá, že obě skupiny už ani nalézt společnou řeč netouží, jedni považují druhé za nacisty, druzí prvé naopak za úchylné vlastizrádce. Ti umírněnější pak přinejmenším mlčky toto jednání svých soukmenovců schvalují, protože to považují za lepší variantu, než dát náhodou za pravdu druhé straně.

    Na pozadí těchto žabomyších válek se daří opravdovým extremistům, jako těm, kteří tuto neděli v Praze sprejovali hákové kříže po zdech. To nebyli žádní řvouni ze sociálních sítí, u kterých projevy agresivity začínají a končí na Facebooku, ale kovaní neonacisté, kteří prostě využili příležitosti zaútočit a dokonce být částí populace za svůj čin oceněni.

    Cíl útoku byl z nápisů jasný - Hate Free Culture jakožto pro neonacisty ztělesnění protistátního zla. Bohužel to neodnesl sám mediální projekt a jeho členové, ale pět provozoven lidí, kteří se provinili jen tím, že do určité míry s činností Hate Free souhlasili.

    Zde přichází ke slovu „obyčejní naštvaní Češi“, kteří by za normálních okolností s pravicovým extremismem nikdy nesympatizovali. Teď se ale terčem stalo něco, co jim je poslední rok předhazováno jako nepřítel. Neziskovka, která podporuje mutlikulturalismus. Pro tyto lidi se vlastně nikomu nic nestalo, Hate Free si to tak nějak zasloužili a třeba jim to konečně zavře zobák.

    Hlavním úkolem Hate Free Culture je bojovat s nenávistí, tak proč se jim nedaří bojovat s nenávistí vůči sobě samotným? Protože v mnoha případech členové a sympatizanti vládního projektu jen přilévají olej do ohně a bohužel stejně jako jejich oponenti mají problém s uznáním jiného názoru, než je ten vlastní. To, že jejich názory jsou v tomto případě nepochybně ušlechtilejší, na věci nic nemění.

    Já jsem Hate Free, kdo je víc?

    Dokud obyčejní lidé budou vnímat nejen Hate Free Culture, ale lidskoprávní aktivisty obecně za povýšenou skupinu zbohatlických intelektuálů, kteří jimi jako buranským plebsem opovrhují, pak nejenže k podobným útokům bude docházet, ale čím dál více lidí je bude schvalovat. Teď je to posprejovaná omítka a nechce se ani přemýšlet nad tím, co by to mohlo být příště.

    Hate Free Culture si stejně jako nikdo v demokratické zemi žádné násilí vůči sobě nezaslouží. Útok neonacistů, který byl vůči s Hate Free souhlasícím provozovnám spáchán je nanejvýš zavrženíhodný. Jen by do budoucna mohli lidé z Hate Free Culture namísto snah vysvětlit Čechům, že někteří přistěhovalci se mohou bez problémů stát jejich sousedy, objasnit to, že nyní útočí proti těm, kteří už dlouho dobu jejich sousedy jsou a to zcela zbytečné.

    Jestliže spolu nebudou schopní vyjít Češi navzájem, pak ani žádnou uprchlickou vlnu nepotřebujeme. Nedělní útoky nám ukázaly, že k násilnostem a jejich schvalování krytému slepou nenávistí si bohatě vystačíme sami. Dokonce by se od nás mohli někteří uprchlíci, jejichž cílem je páchat zlo, i lecčemu přiučit.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 5:00 úterý 23. srpna 2016. Anketa je uzavřena.

    • Super
      71
    • Trapas
      18
    • Tvl
      16
    • Haha
      13
    • Sladký
      12
    • Cože
      10