Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Muslimská mše v pražském kostele: Jaký měla tahle akce doopravdy smysl? A dostavil se?

    Muslimové před kostelem. | foto: Tilen Vajt, Jiří Pitrof

    Plané gesto, ozývalo se z jedné strany odpůrců islámu. Nikoliv, pro nás to má váhu, kontrovali muslimové a jejich slova podpořili i kolemjdoucí středeční akce, kdy se na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad konala společná mše katolíků a muslimů. Cílem bylo odsoudit terorismus. Ovšem ten se v civilizované společnosti odsuzuje automaticky. Jaký tedy měla celá akce výsledek? To není vůbec jasné.

    Na dvě stě lidí se účastnilo ve středu v podvečer muslimské akce, která měla za cíl odsoudit terorismus, a součástí byla i společná mše v kostele na náměstí Jiřího z Poděbrad.

    Za mír ve světě. Za lásku. Za zavražděného francouzského kněze Jacquese Hamela. Zatímco v kostele probíhal obřad, venku na náměstí bylo vše při starém.

    Respektive nic, co by kolemjdoucí, záměrné účastníky, policisty nebo novináře nemělo překvapit. V kostele se lidé modlili, před ním na sebe dvě skupinky štěkaly.

    Akci se samozřejmě nevyhnuli i odmítači islámu. Většinou byli poznat tak, že v ruce drželi pivo a přišli v teplákách.

    Odpůrci islámu a ti, kteří se jim snažili vysvětlit, že muslimy vidí ve špatném světle. Ženy se šátky na hlavách se držely opodál a nechtěli mít se svárem nic společného, zato odpůrci, které jste mohli snadno poznat podle kelímku piva v ruce, teplákového oblečení a mnohdy i bojového psa u nohy, si užívali pozornosti médií a záměrně proto zvyšovali nejen své slovní útoky, ale i jejich hlasitost.

    Nic se nezměnilo. Slušný Čech versus tolerantní Čech

    Jeden z nich, muž okolo čtyřiceti let, dokonce slovně napadl mladou muslimku. Silnému odporu se mu - kupodivu - dostalo od té nejmladší generace, která se na akci přišla podívat.

    Mezi nimi byl i student Damián Holeček (22).

    „Tady šlo o to, že tu jedna skupinka útočila na paní v šátku a ptali se jí, kolik lidí zabila v Sýrii, to jsem se rozhodl do toho zapojit, protože to snad ani nemohli myslet vážně,“ rozohnil se nebojácný mladý muž, který se pustil do slovního souboje. My sice víme, že to až klišovitá otázka, ale přesto jsme se nemohli nezeptat, co je z jeho pohledu vlastně horší pro tuto společnost, zda radikální muslimové, nebo xenofobní Češi. „Je to pro mě to samé,“ krčí rameny Damian. Proč vlastně na akci přišel? Neměl by se někde ve svém věku raději bavit?

    „Já mám kamarády, které situace ve světě zajímá, u vína řešíme, co vidíme ve zprávách. Přišla na to řeč i na střední škole, sice právě nastupuji na vysokou, ale ještě předtím jsme se o tom s učiteli hodně bavili v rámci občanské nauky,“ říká student, na něhož někteří odpůrci stále halekají z již větší vzdálenosti.

    Má pro něj tato akce nějaký větší význam? Nevidí to jen jako gesto? „Ne, co víc mohou tito lidé udělat? Když už to má pro ně ten důsledek, že ta nenávist pak směřuje na ně, tak mi tahle akce, byť to někdo může vidět jen jako gesto, přijde dostatečná. Oni by se správně měli cítit jako lidé, kteří by se k tomu neměli vyjadřovat, nemají s těmi šílenci nic společného. Ale i to, že sem přijdou a jdou do kostela znamená hrozně moc a lidé by k tomu měli i tak přistupovat,“ rozloučí se.

    Zatímco muslimské ženy o rozhovory moc nestojí a spíše se houfují kolem mužských organizátorů, skupinka ve středu po sobě pořvává a městská policie je pozoruje z přilehlého trávníku. V hluku slov se nikdo nevyzná, ale nutno dodat, že se opakují pořád ty samé fráze. Korán, Sýrie, uprchlíci. Kloudné řešení či návrh nemá nikdo, je to jen uječený binec.

    Syrský podnikatel žijící v Česku a mající katolickou českou manželku za ženu se pořádně rozčílil na lidi, kteří tvrdili, že zde nemá co dělat. Platím daně a zaměstnávám české lidi, bránil se podnikatel. Odpůrci mu kontrovali pouze tím, že je muslim.

    Zkoušíme se proto na něj zeptat jednoho z organizátorů Badera Eknaifitha, ředitele jazykové školy Alfirdaus: „S touto situací jsme počítali, nepřekvapila nás, ale je těžké s těmi lidmi mluvit, jejich názor se nezmění,“ poukáže rukou na halasný dav, zrovna se tam hádá Syřan žijící v Česku a „slušný Čech“ v teplákovce s boxerem na vodítku.

    „Ale dobré je, že lze komunikovat s těmi, kteří mají byť i jiný názor, ale neomezenou mysl. Já tady žiji patnáct let a potkal jsem hlavně jen ty, kteří se snaží rozumět a pochopit,“ usměje se na nás povzbudivě.

    Ředitel jazykové školy se svou rodinou.

    Jak ale vysvětlit to, že muslim nerovná se terorista, lidem, kteří vidí svět jen černobíle? „To nelze, můžeme se bavit jen s lidmi se zdravým rozumem, ale budeme se snažit dál o dialog. Je potřeba v tomto směru hodně práce. Společnost zde je laskavá a nechci říkat, že Češi jsou rasisté jen kvůli pár výjimkám. To není pravda,“ říká ředitel školy, čili další otázka je jasná. Baví se o tom se svými žáky? „Ptají se mě na to a musíme s nimi mluvit pravidelně, mladí lidé o to mají velký zájem, snažíme se je uklidnit a zbavit je strachu.“

    Řešení? Není. Jen řeči, které slýcháváme v televizi

    Mezitím se kostelní procesí přemístilo na pódium a začaly řeči, prohlášení a deklamace. Jejich závěr? Odsuzujeme terorismus. Řeči jsou to dlouhé a opakují se v něm, nutno dodat, stále ty stejné fráze, které jsme slyšeli již tolikrát i z úst politiků.

    Akce nebyla tak hojně navštívená, jak se čekalo.

    Bloumáme mezi lidmi a sledujeme, kdo jim věnuje pozornost. Upřímně? Málokdo.

    Hloučky se baví spíše mezi sebou, střídavě se smějí, střídavě se rozčilují, ale že by někdo ta slova hltal? Možná jen ti v prvních řadách, kteří nemají na výběr kvůli hejnu fotografů a televizních kamer se tvářit nedůstojně a vážně. Mlčky stojí a sledují střídající se řečníky, občas se ozve potlesk.

    Muslimky říkají, že jsou s námi, co se týče teroristických útoků, na jedné lodi.

    Rozruch opět vyvolají odpůrci. Když muslimové udělají u kostela řetěz, kdy se drží za ruce, oni s vlajkou naproti nim udělají půlkruh a křičí, že Češi v Česku muslimy nechtějí. Pozornost se obrací k nim, fotografové přeběhnou na stranu odpůrců, muslimů na schodech si teď všímá málokdo. Je to pro ně v tu chvíli nespravedlivé.

    Oni tiše mlčí, zatímco odpůrci zase zvedají hlasy a záměrně provokují okolostojící slovními výpady.

    Odpůrci islámu.

    Lidé si jich ale přestávají všímat, jejich snaha tedy rychle končí, stejně jako tato akce. Jediným jejím důsledkem je, že se o ní bude psát a bude v televizi, mediální pozornost je tedy zaručena.

    Ovšem ta, která by měla větší dosah, než pouhého gesta? Podle takového Damiana Holečka, odvážného studenta, ano. Podle organizátorů také.

    Ale doopravdy? Nejsme si jisti. Jen další akce, kdy se lidé přišli pohádat.

    Takových bude ještě mnoho.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 1:42 pátek 9. prosince 2016. Anketa je uzavřena.

    • Trapas
      142
    • Super
      26
    • Tvl
      17
    • Haha
      14
    • Cože
      10
    • Sladký
      10