Muslimové pohřbili sestru zaživa! Utekla, ale ví, že ji čeká smrt

  •   16:23
  • diskuse

Pohřeb zaživa Lava přežila, ale ani nyní si nemůže být jistá životem. | foto: reprofoto YouTube

Otřesná ukázka myšlení lidí, z nichž se nemálo přestěhovalo do Evropy či se k tomu chystá, ukazuje případ mladé kurdské ženy. Tu se rozhodli zavraždit ze cti vlastní bratři, a to pro naprostou malichernost. Irácké úřady jsou k takovému chování velmi tolerantní.

V irácké části Kurdistánu jsou dosud běžné naprosto barbarské zvyky z části dané náboženstvím a z části tradicí. Jedním takovým je vražda ze cti. Podle statistik, které uvádí server Aktuálně.cz, jich jen v tomto roce úřady registrují na čtyřiadvacet. To je ovšem zanedbatelné z celkového počtu tří tisíc ženských obětí domácího násilí za posledních pět let.



Kurdka Lava pracovala v hotelu v místě zvaném Dohúk, kde v únoru 2015 kývla na nabídku odvozu domů od mladého muže. To se stalo důvodem k příšerné popravě, kterou pro ni přichystali nejbližší příbuzní.

Tři bratři a bratranec ji s pistolí u hlavy provezli silniční kontrolou na vzdálené místo v horách, kde pro ni vykopali hrob. Předtím ji ale brutálně zbili holemi, Lava nakonec prosila o život klečící u díry se svázanýma rukama za zády.

Do hrobu ji zraněnou zahrabali a nechali s hlavou nad zemí, aby mohla zemřít trýznivou a bolestivou smrtí. „Zneuctila jsi naši rodinu. Toto je tvůj trest na tomto světě a na onom přijde ještě další,“ cituje web slova mužů, kteří následně odjeli pryč. Lava se snažila rameny trochu uvolnit tlak na hrudník, aby mohla dýchat, ale následně ztratila vědomí.

Měla však štěstí v neštěstí, protože zasáhl její švagr, povoláním právník, a donutil otce, aby prozradil místo, kam Lavu zakopali. „Večer druhého dne jsem spatřila svou starší sestru, jak přichází k mému hrobu společně se svým mužem a mými třemi bratry. Nikdy jsem nevěřila, že z toho vyjdu živá.“

Následný rok a půl byla mladá žena uvězněna v domě rodiny, než jí opět dovolili pracovat v hotelu v září 2016. Letos na začátku roku Lava od rodiny uprchla, ale dosud se zdržuje v zemi, kterou by ráda opustila.

„Vím, že mě jednoho dne zabijí. Nechte mě ale zvolna dýchat, dokud jsem stále naživu,“ říká žena, kterou nečeká lehký osud. V jejím případě by azyl v Evropě měl naprosto logické opodstatnění. Na rozdíl od stovek tisíc jiných.

Fotogalerie





Komentáře