Promluvili vlastně až dva dny po výbuchu na mistrovství Evropy. Předtím seděli za zavřenými dveřmi. Na co při dumání o turnaji Pelta s Vrbou přišli? Že je vše v pořádku.
Okomentovali jsme pro vás výroky vůdců českého fotbalu.
Tým, který nezvládl závěrečný duel evropského šampionátu s Tureckem.
Šéf Pelta
„Jednoznačně máme zájem, aby trenér Vrba pokračoval. Mužstvo fungovalo. Všechno, co bylo spojené s fotbalem, bylo v pořádku. Jediné, co jsme nezvládli, byl zápas s Tureckem, což je hratelný soupeř.”
Vrba je prostě, aspoň v Peltových očích, český spasitel. Žádná chyba v taktice, při výběru hráčů, reakcích v zápasech.
“Měli jsme skupinu smrti.”
S tím se dá souhlasit. Ale nedá se přikývnout stylu, jakým se jí český tým postavil. Předem poražení, ustrašení, bez krve, takoví byli hráči.
“Turci měli ze dvou zápasů skóre 0:4 a kdybychom dali první gól, tak to psychicky nevydrží. Oni jsou takový národ. Jenže my udělali hloupou chybu.“
Aha, tak Turci jsou slaboši, na což se dá spoléhat. Přesto se v kvalifikaci vzepjali po bídném startu až k přímému postupu, přesto Čechy v posledním zápase na mistrovství vlastně v klidu porazili.
Češi inkasují proti Turecku. Poslední duel skupiny prohráli a na EURO skončili.
“Není důvod k panice. Na nic se nevymlouváme, ale chci požádat novináře o rozum. Abyste si nebrali osobně, jestli trenér řekl někde o větu víc nebo míň.”
Osobně si bere věci pouze Vrba. Při náznaku kritiky, při nepříjemné otázce reaguje jako malé děcko. V Plzni byl za větrem, tlak v reprezentaci jeho ego a nervy nezvládají.
Jaroslav Plašil na EURO nezazářil a po turnaji ukončil reprezentační kariéru.
„Chci, aby nejdřív opadly emoce, potřebujeme vydechnout. A pak začít , jak se říká, na zelené louce. Mít jasno, o koho máme zájem. Potichu už pracujeme na tom, s kým budeme v kvalifikaci pokračovat. Nedívejme se dozadu, ale dopředu.“
Kupředu levá, to už tady bylo. Ale vlastně, proč by se národní mužstvo zaobíralo tím, co se stalo ve Francii, když žádnou chybu neudělalo...
Kouč Vrba
“Postup na mistrovství Evropy nebo světa je úspěch. Pokud se povede jít dál ze skupiny, tak nechci říct, že je to naše hranice, ale to by bylo skvělé.”
V případě mistrovství světa je to pravda, na příští šampionát do Ruska se probojuje jen třináct evropských zemí. V případě kontinentálního turnaje ne. Tady se kvalita rozmělňuje. Místo šestnácti celků už na něm startuje dvacet čtyři.
Pavel Vrba si EURO užil. Fanoušci méně.
“Já jsem hráčům sebevědomí určitě nebral. Nevím, jestli měli k protihráčům příliš velký respekt. My potřebujeme hráče, kteří budou hrát v elitních klubech, nebo potřebujeme, aby české kluby hrály základní fáze pohárů, nejlépe Ligu mistrů. Každá taková zkušenost je moc důležitá. A právě to pak ukazuje sílu českého fotbalu.”
Jednou ve Vrbových očích česká liga nabízí dostatek hráčů pro národní mužstvo. Jindy jsou špatně připraveni a měli by hrát jinde. Tenhle rozpor ve svých slovech nabídl trenér už několikrát.
“Jedinou věc, kterou bych udělal jinak, je, že jsem v posledním utkání s Turky měl být trpělivější. Ve druhém poločase jsme šli brzy do rizika, dali jsme tam dva útočníky. Ale teď vidím, že jsme spíš měli zůstat u kombinační hry, která nám v prvním poločase šla.”
Ano, šla? Češi prohrávali, dostali se do tří šancí. Jen jednu přinesla kombinační hra, ale Pavel Kadeřábek ji “zavraždil”. Jinak přišla střela zdálky (Jaroslav Plašil) a hlavička do tyče po rohovém kopu (Tomáš Sivok). O kombinační převaze nemůže být řeč. To byla jen chiméra.
Pavel Vrba bude podle všeho u národního mužstva pokračovat, byť se mluvilo o jeho odchodu do Ruska.
“Jestli jsem byl schopen mužstvo připravit líp takticky? Možná, že hráči mohli být v některých věcech přesnější. V zápasech se všechno mění, záleží pak na inteligenci, jak nečekanou situaci zvládnou.”
Takže Vrba udělal jedinou chybu. Že měli hráči problém v přechodu do útoku, že nebyli svižní, že nefungovali automatismy? O tom se nemluví. Trenér měl přitom tým dispozici na dlouhém soustředění. Jeho čas - tedy podle hry ve Francii - naprosto promarnil.
“Postup by byl úspěch, takže spokojení být nemůžeme, jsme zklamaní. Nebudu se vymlouvat na složení skupiny, na los, to je realita. Bohužel, cíl jsme nesplnili.”
Ale já za nic nemůžu...
