Andrej Babiš svým kontroverzním výrokem ve čtvrtek opět rozvířil vody diskusí o bývalém romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Ten je jednou z připomínek toho nejtemnějšího období, které naše země v moderní historii zažila, a i po desítkách let od svého zrušení budí ve společnosti emoce.
Tábor byl zřízen během nacistické okupace již v roce 1940 nejprve jako pracovní. Zlom přišel o dva roky později, kdy byli Romové postaveni nacistickým zákonodárstvím na roveň Židům a bylo tak fakticky rozhodnuto o jejich likvidaci. Určení tábora v Letech bylo změněno v souladu s tím a z tábora se stal tábor cikánský.
Kolaborant a protektorátní ministr Richard Bienert nařídil na území Protektorátu soupis všech příslušníků romského etnika a jejich internaci v Letech a v podobném táboře v Hodoníně. Na konci roku 1942 došlo k prvnímu transportu zhruba 100 osob do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Kromě Romů transportovaných k likvidaci do Osvětimi jich mnoho zemřelo v samotných Letech, nejčastěji na nákazu tyfem způsobenou žalostnými hygienickými podmínkami v táboře. Z půldruhého tisíce integrovaných osob přežilo pobyt v Letech asi jen 300. Ze třiceti v táboře nerozených dětí se konce druhé světové války nedožilo jediné.
Tábor v Letech byl uzavřen už v roce 1943 a postupně upadal v zapomnění. V 70. letech na jeho místě vznikla velkovýkrmna prasat, vepřín a masokombinát. O tom, že v Letech probíhal romský holokaust se veřejnost opětovně dozvěděla až počátkem 90. let. V byl na místě bývalého tábora otevřen malý památník a pietní místo.
Pietu ale stále hyzdí nevzhledný a zapáchající prasečák. Již několikátá vláda v řadě nebyla schopná vyřešit situaci jeho odkoupením a demolicí, byť k tomu byla Česká republika opakovaně vyzvána mezinárodními institucemi. Možná že tak paradoxně kontroverzní výrok Andreje Babiše pomůže k prohloubení zájmu o vyřešení tohoto palčivého historického problému.
Fotogalerie |
