„Měl jsem dva špičkové informátory. Jeden byl ředitelem podniku zahraničního obchodu a dával mi tipy na lidi ze svého okolí, kdo jezdí do zahraničí a kdo má doma valuty a kolik. Můj informátor mi dokonce řekl, kde najdu trezor. V něm pak skutečně ležely valuty, bony atd.,“ napsal Jiří Kajínek ve své knize.
Kdo byli tito informátoři, se pochopitelně neví, ale má se za to, že jeden z nich byl někdo od policie. Podle této teorie věděl Kajínek příliš mnoho, a proto na něj „někdo“ navlékl dvojnásobnou vraždu, aby se ho zbavil. Tím „někým“ měl být právě tento zmiňovaný muž.
Z jiného trezoru, který měl být v Pardubicích, chtěl Kajínek ukrást pušky, našel tam ale ještě něco jiného.
„Byly tam dokumenty o výrobě výbušnin v Semtíně. Začala mě tak vyšetřovat StB, ale ty dokumenty nikdy nenašla. Podezřívali mě, že jsem je prodal na Západ, a já jim říkal, že shořely. Nemohli mi nic dokázat, tak to vzdali. Ten člověk byl šéfem Semtína,“ uvádí Kajínek v knize. A právě v tuto chvíli přichází otázka, zda si svůj příběh přece jen trochu nevylepšil, aby se lépe četl.
Je totiž jen těžko uvěřitelné, že by se s takovým chabým vysvětlením StB spokojila. Buď je tedy příběh smyšlený, nebo musel mít Jiří Kajínek nějakého spojence na vyšších místech, který se zasadil o to, aby se nikdo už na nic nevyptával.
Více ale známý vězeň zatím neprozradil. Možná si šetří informace na později, aby udržoval svou publicitu stále živou, nebo je pravda natolik šílená, že by nebylo bezpečné, vytáhnout ji na světlo.
Fotogalerie |
