Transsexualita je v současné době problémem, se kterým se potýkají osoby po celém světě. Krize sexuální identity, kdy se muži neztotožňují s tím, že jsou muži, a ženy naproti tomu odmítají své ženství, se nevyhýbá ani islámskému světu. Zde je ale stále považována za velké tabu.
První institucí, která měla muslimským transsexuálům otevřeně vyjít vstříc, byla v roce 2008 interntátní škola Al Fatah v Indonésii. Tradičně progresivní a tolerantní muslimská země povolila otevření školy, kde by mohli studovat muslimští studenti, kteří se domnívají, že jsou opačného pohlaví, než se kterým se narodili.
Transsexuální muslimové mohli ve škole ve městě Yogyakarta žít spokojený život. Pod vedením ředitele Shinta Ratriho, který se sám pokládá za ženu, se konečně nemuseli skrývat, poznali ostatní transsexuály, kteří mohli pochopit jejich trápení a mohli se i bezplatně vzdělávat.
Idyla ale netrvala dlouho.
Progresivní škola se pochopitelně stala trnem v oku místním radikálně islamistickým skupinám. Ta nejsilnější zvaná Fronta džihádu se dokonce zasadila o uzavření první vzdělávací instituce pro transsexuály. Džihádisté považují jakoukoliv sexuální úchylku za zvrácenou a odporující Koránu a studentům vyhrožovali smrtí. Někteří se ale i přes zákaz radikálů stále ve škole schází a modlí.
„Chceme dokázat, že islám je tu i pro transsexuály. Že se jedná o náboženství otevřené všem lidem a požehnání pro celé lidstvo,“ hájí školu transsexuální ředitel Ratri. Tento výklad islámu se ale neshoduje s tím radikálním. Ten naopak transsexualitu považuje za nebezpečnou zvrácenost. Uzavření školy pro sexuální menšiny je považováno za projev plíživé radikalizace, která jinak liberální Indonésii provází.
Fotogalerie |
