Za ta léta nasbíral nejznámější český vězeň desítky fanynek, které mu do cely posílají dopisy, nabízí sňatek a společný život na vysněné svobodě. Je tu však jiná žena, která pro Kajínka hodně znamená a která nikdy neztratila víru v jeho nevinu a propuštění – jeho sestra Miluše.
„Bratr je můj jediný příbuzný, který mi přináší radost a zároveň bolest,“ říká.
Sestra nejznámějšího českého vězně bydlí v chatě nedaleko Prachovic, uprostřed lesů, v klidu přírody a daleko od lidí.
V ojedinělém rozhovoru s redaktory týdeníku 5plus2 vzpomíná, jak její bratr jako mladík zachránil několik tonoucích. Dnes už doživotně odsouzenému Jirkovi může jen jednou týdně napsat dopis a párkrát do roka ho navštívit. Nikdy ho ale nesmí obejmout, ani podat mu ruku.
Expres.cz s dovolením redakce vybírá několik pasáží z její zpovědi.
O milosti
Zkoušíme to u každého z prezidentů. Od té doby, co bratr utekl z Mírova, leží na Hradě žádost o milost. Když byl prezidentem Václav Havel, byla jsem na hradě za paní ředitelkou kanceláře prezidenta republiky. Ta byla rozumná a při jednání o obnově řízení dokonce svědčila ve prospěch bratra. Tehdy ji soudce Bouček označil za nedůvěryhodného svědka, což o něčem vypovídá. A Miloš Zeman? Na případ mého bratra kouká rozumně, ale on se zasekl, že milosti prostě dávat nebude.
O vině
Já nevím, ale domnívám se, že když byl při útěku z příbramské věznice, tak se jim hodil. Potřebovali někoho takového. Přece by za 100 tisíc nezabíjel tři lidi, když měl doma pod kobercem 300 tisíc korun.
O vraždách
Když se ty vraždy v Plzni v devadesátém třetím staly, byly tam proti sobě dva gangy policajtů a justice do toho mohla být tehdy také zapletená. Ale nevím to. Oni potřebovali nějakého obětního beránka a teď mají strach, co by vyšlo najevo, kdyby se případ znovu otevřel. Je také hodně divné, že když bratr utekl z Mírova, policie už pátý den věděla, kde je. A stejně měsíc dělala, že pátrá. To přiznal i kriminalista, který věc šetřil. Bratrův spoluvězeň mu na Mírově řekl, kde bratr po útěku je.
Fotogalerie |
O bachařích
I mezi bachaři jsou normální lidi. Myslím si ale, že většina lidí tuhle práci dělá, protože v normálním životě nemají šanci projevit svou nadřazenost. Bratr rád hraje počítačové hry. Když na trh přišla konzole Playstation 3, tak jsme mu ji za šestnáct tisíc koupili a koupili jsme mu k tomu i televizi. Povolili, že mu to můžeme koupit a poslat. A páni bachaři playstation rozbalili a zkoumali, jestli tam není nějaká vysílačka nebo já nevím co. Pak řekli, že mu ho nedají, protože playstation má připojení na internet. Je to paradox, bratr přípojku na internet nemá. Vrátili nám konzoli poškrabanou, takže nám ji v obchodě nevzali zpět. Vypadala, že ji bachaři používali k hraní měsíc.
O trestu
Byl v Karviné, na Mírově, někde u Jablonce, na plzeňských Borech, teď je ve Valdicích. Takhle koluje po vězeních jen můj bratr. V noci ho bez varování vzbudí a odvezou ho. Ten převoz je horší, než když vozí zvířata. Posadí ho do zavřeného auta bez oken a ventilace. Sedí na železném sedadle, celý spoutaný řetězy. To je šílené. Pro bratra je samotný převoz vždy strašně stresující. Teď ho vezli z Mírova do Valdic, protože se ve Valdicích opravoval plot.
O bratrovi
Bratr je můj jediný příbuzný, který mi přináší radost a zároveň bolest. U Prachovic jsme trávili dětství, a to bylo něco úžasného. O prázdninách jsme tady celé dva měsíce byli v přírodě. Náš tatínek nebyl rybář, ale pan rybář. Miloval přírodu a hodně toho mě i bratra naučil. Jirka zachránil na rybníku spoustu lidí, kteří se topili, a ani nám to neřekl. Když jsme chodili na základní školu, onemocněli jsme nastejno a tu nemoc jsme si užívali (smích). Mám ještě syna, ale to je spíš bolest. To je člověk, který žije ze dne na den. Nepřemýšlí, co bude zítra.
O naději
Víte, naděje umírá poslední. Třeba v Americe je běžné, že po letech propustí vězně a soudci přiznají, že se mýlili. Ale já jsem spíše skeptik. Moc tomu nevěřím. Ale byla bych ráda, kdyby se to nějak prolomilo.
O svobodě
Má hodně fanynek. Já ty ženy neznám a neznám ani jejich motivaci. Rozhodně jsou mezi nimi slušní lidé, kteří to myslí vážně. Slyšela jsem, že by mu jedna starší paní z Prahy v případě, že by ho pustili z kriminálu, dala byt a zajistila mu bydlení. I Josef Klíma mu nabízel byt.
