Schylovalo se k písečné bouři, přesto se s bojovníkem kurdských milic vydaly najít mrtvého bojovníka Dai’š. Tak se v arabštině říká těm, kteří zdecimovanou zemi dostali do kolen. Islámskému státu.
„Támhle je hlava,“ ukazuje. Kousek od ní leží zbytek kostí a teniska Adidas. Jsou tu už dvacet dní - o zbytek těla se už psi postarali. „Pojďte, ještě vám ukážu další čtyři,“ táhne nás Ahmed dál do pole. Raději se ale vracíme zpět na frontu ležící na severu Sýrie. Podobně šílené příběhy prožívají denně. S naším pohodlným světem se o ně pravidelně dělí v Syrském deníku na webu Respekt.
V oblasti proti sobě stojí bojovníci IS a kurdské milice YPG a YPJ. V YPJ najdete pouze ženy. Drobné a na pohled křehké popadnou těžký kulomet bez sebemenšího zaváhání a zalehnou do zákopů na hlídku. Musí.
„To je na tom to nejhorší, smrt našich kamarádů. A já jsem jich ztratila mnoho,“ říká jednadvacetiletá Aisa. Na frontě je už více než rok.
Zázemí milicí YPG i YPJ je skromné. Základny si budují v ruinách, které zdobí pár zaprášených koberců po zemi a plakáty padlých kolegů. Pro místní jsou to hrdinové a jejich portréty lze najít všude ve městech, na zdech domů či sloupech pouličního osvětlení. Ty tak v době, kdy elektřina funguje jen pár hodin denně, slouží alespoň k něčemu.
Čistě mužské milice YPG a čistě ženské YPJ mají společné velitele.
Zázemí kurdských bojovníků je skromné.
Není tedy výjimkou, že ostříleným válečníkům velí neméně ostřílená válečnice – drobná žena. Zde můžeme jasně vidět, že „klasické“ nejen české představy o univerzálním zacházení se ženami v islámských krajích jsou naprosto zcestné. Některé to překvapí, ale lidé skutečně nejsou nutně stejní jen proto, že žijí na stejném území, nebo věří ve stejného boha.
„Střílí po nás těžkými samonosnými děly, dělají přepady,“ říká jeden z velitelů. Kurdům se sice islamisty podařilo s pomocí spojeneckých náletů z oblasti částečně vyhnat. Nemine ale den, kdy by se zde nestřílelo.
Deník a prozatímní cesta končí zprávou o útoku. „Před chvílí byl útok, jeden YPG bojovník je zraněn, musíme okamžitě pryč,“ říká v značné panice tlumočník. Po chvíli výprava zjišťuje, že si vymýšlí, protože se bojí a chce se už vrátit do „bezpečného“ zázemí. Cestou zpět navíc dostávají zprávu o tom, že se v okolí pohybuje sniper.
„Náš řidič se potí, funí a řítí se autem přes výmoly tak, že je nakonec nebezpečnější než sniper. Ani každý Kurd asi není odvážný bojovník...,“ končí druhý díl deníku. Těšíme se na další.
