Jmenuje se Markéta, vyhrála soutěž krásy a přijala islám. Tady je její zpověď

Ještě před třemi lety byla Markéta (27) obyčejná holka z Prahy. Pracovala v reklamní agentuře a přivydělávala si jako modelka. Uspěla i v soutěži krásy. Studovala Karlovu Univerzitu a měla nastartovanou slibnou kariéru v oblasti marketingu. Po jedné osudové dovolené v Dubaji se však rozhodla navždy se zahalit před cizími muži.

O vlastní vůli přijala a začala praktikovat islám a natrvalo zakotvila ve Spojených arabských emirátech. Žije sama bez muže v zemi, kde platí islámské právo. Proč se křehká brunetka vzdala svých přátel, zažitých zvyklostí, domova a „zasnoubila“ se s cizím náboženstvím, vysvětluje v neobyčejně upřímné zpovědi. Na svůj věk se projevuje nezvykle vyzrále.

Začněme na úplném počátku. Jaký byl váš život předtím, než jste dobrovolně přestoupila k islámu?

Těsně předtím, než jsem odletěla do Emirátů, což bylo před třemi lety, jsem studovala Karlovu Univerzitu, chodila jsem do práce, dělala jsem v marketingu a přivydělávala jsem si modelingem.

Fotogalerie

Dokonce jste vyhrála nějakou soutěž krásy, že?

Vyhrála jsem jednu soutěž krásy v Itálii. Sice to byla mezinárodní soutěž, ale nešlo o Miss World ani Earth. Ale taky se to počítá.

A jak jste přišla k práci v Emirátech?

Letěla jsem tam na návštěvu za známými, což pro mě byla úplně první zkušenost s Dubají. Hodně se mi tam líbilo a začala jsem zjišťovat, co musím udělat proto, abych tam mohla žít. Už předtím jsem totiž trošku cestovala. Byla jsem v Indii, na Tchaj-wanu i jinde. Vždycky mě přitahovalo cestování. A hlavně jsem věděla, že nechci zůstat v Česku.

Proč? Co Vám tady vadilo?

Neříkám, že mi něco vyloženě vadí, ale není mi moc blízká česká nátura. Mám tady spoustu přátel, ale vadí mí česká nálada. Všechno je to tu depresivní a úspěch se nikomu neodpouští. Lidi hledají na ostatních strašně špatného. Dám vám jednoduchý příklad. Koupíte si nové auto a do druhého dne ho máte kvůli závisti celé poškrábané. To se nám v rodině stalo několikrát. Naposledy před několika dny. Bylo to až na plech.

Vše, co říkáte, dává z určitého úhlu smysl. Ale proč se holka z Česka, která se živila modelingem, dobrovolně rozhodla žít v muslimské zemi a ne třeba v Kanadě?

Úplně původně to začalo návštěvou u přátel v Dubaji. Byli to Češi. A prostě se mi zalíbil jejich způsob života, a nemyslím tím luxusní auta a největší nákupní centrum na světě. Líbilo se mi, jak tady lidé z celého světa žijí v poklidu vedle sebe a nikoho nezajímá, jakou máš barvu pleti, ani co máš na sobě, a už vůbec ne vyznání.

Popište mi stěhování do Dubaje.

Poté, co jsem se odhodlala, zkusila jsem práci v modelingové agentuře. Zpočátku jsem chvíli bydlela u známých. Asi první měsíc nebo dva, za což jsem jim dodnes moc vděčná, protože mi to moc pomohlo. Potom se začaly sypat zakázky, měla jsem na vlastní bydlení, na to, abych si mohla půjčit auto a normálně fungovat.

Mladá Evropanka v muslimské zemi. Neměla jste problém s pronájmem bytu?

Není to nic složitého. V Emirátech je to hrozně jednoduché. Jsou tam dva druhy pronájmů. Jeden je trošku ilegální a to, že si můžete pronajmout měsíčně byt nebo domek. Cokoliv, na co máš peníze, ale nikdo vám na to nedá smlouvu. Funguje to tam naprosto běžně, ale není to hlídané ministerstvem. Hrozí, že narazíte na podvodníka, který vás obere o kauci a první nájem, což se stalo jedné mé kamarádce. Když si chcete pronajmout bydlení legálně, tak potřebujete zaměstnání a pracovní vízum, což jsem si zařídila přes agenturu. Pak vám bydlení pronajmou na rok a vyjde dokonce levněji.

Neexistuje snad fotografie, na které by se Markéta neusmívala.

Svůj dotaz jsem spíš myslel tak, že Češi žijí v předsudku, že pro muslima je žena poněkud méněcenná. Setkala jste s tímto jevem?

V Emirátech jsem se s tím nesetkala. Není ale muslimská země jako muslimská země. To je potřeba rozlišovat, protože nemůžete srovnávat Spojené arabské emiráty, potažmo Dubaj, která je ze všech sedmi Emirátů nejotevřenější na rozdíl od Saudské Arábie. Tam bych si nic nepronajala a bez předchozího pracovního víza bych se tam vůbec nedostala.

Takže teď žijete v Dubaji?

Už ne. Před několika měsíci jsem se přestěhovala do Abu Dhabí, kde jsem získala novou práci.

Jakou? Zase modeling?

Ne, s tím už jsem sekla. Sice mám ještě nějaké kontakty, takže se mi čas od času ozvou kvůli focení jejich tradičního oblečení, ale musím se pochlubit, protože budu pracovat v oboru, který jsem studovala. Budu dělat brand manažerku pro jednu tradiční firmu, která obchoduje se šperky.

Naučila jste se už perfektně arabsky?

Stále se učím, ale naštěstí moje práce arabštinu tolik nevyžaduje. Umět základy je dobré, ale jinak vše řeším v angličtině.

Markéta šátek nesundá ani při svých návštěvách Prahy.

Přejděme k otázce islámu. Před dvěma lety jste konvertovala. Byl to kvůli nějakému muži?

Ne, tak to nebylo. V té době jsem byla svobodná. Žádný chlap v tom nehrál roli.

A jak to probíhalo? Přišla jste do mešity a řekla jste, že chcete přejít k islámu?

Pro mě je to strašně těžká otázka, protože neumím v Česku, kde je sedmdesát procent ateistů, vysvětlit, proč jsem se rozhodla pro islám. Já jsem začala cítit, že Bůh existuje. Když to vysvětluji někomu, kdo věří, tak mě chápe. Muslimové a křesťané se v tomto lépe chápou. Předně bych ale ráda řekla, že jsem sunnita, ne šiíta. Tady to není asi podstatné, ale pro mě ano. Je to ten islám, ke kterému mě to táhne.

Jak na Vaše rozhodnutí reagovali rodiče, prarodiče, kamarádi?

Zpočátku nikdo nevěděl, co si o tom má myslet. Myslím si, že hlavním problémem je všeobecný strach z muslimů. Lidi znají jenom to, co vidí v médiích a musíme si přiznat, že mediální masáž je neskutečná. Takže lidi vidí jenom ty nejvíc odstrašující příklady, ale už nevidí ty obyčejné lidi, kteří žijí normální klidný život. Mě pohled lidí tady strašně mrzí. Štve mě, že jsou líní a nezjistí si vlastní informace.

Můj dotaz ale zněl, jak reagovalo Vaše nejbližší okolí.

Já jsem jim to vysvětlila a oni to přijali. Viděli, že jsem stále tou stejnou holkou a bylo vše v pořádku. Třeba jedna moje kamarádka mi řekla, že jako muslimka jsem teď lepší člověk. Jsem klidnější, hodnější, vstřícnější a víc mi záleží na druhých. To je asi dobře.

Jedna kamarádka Vám řekla, že se z vás stal lepší člověk. Jaká byla naopak nejhorší reakce na vaše rozhodnutí?

Že by mě něco vyloženě psychicky položilo se nestalo. Lidi, když mají nějakou nenávistnou připomínku, tak ji nikdy neřeknou do očí, ale pomlouvají za zády. To je další nízký znak Čechů. Takže spíš šlo o šuškandu za zády. Hodně mě ale mrzely názory, proč se ženská z Evropy dobrovolně přidá k náboženství, které utlačuje ženská práva. Ono to tak fakt není a mrzí mě, že si to lidi myslí.

Takto poslední dva roky vypadá Markétin šatník.

A co byste těmto lidem odpověděla?

Moje odpověď na to je, že neutlačuje. Ale musíš oddělit náboženství a kulturu. To je zásadní problém. Lidi míchají náboženství a kulturu.

Existuje nějaká muslimská země, kde byste žít nemohla, protože by to byl průšvih?

Saudská Arábie. To bych nedávala. Některé jejich zvyky jsou přímo proti koránu. Utiskování žen. Žena nesmí tohle a tamto. Jde jenom o jejich tradice, které nemají s islámem nic společného.

A co třeba ženy nesmí?

Nesmí mít řidičák, drtivá většina místních žen musí chodit v nikábu, což znamená, že musí mít zahalený obličej. To ale není věc islámu. Muslimka do mešity v nikábu vstoupit ani nesmí. I když jde na pouť do Mekky, tak tam muslimka nesmí vstoupit v nikábu. Je velká mýlka, když si lidi myslí, že nás islám nutí se zahalovat. Jde jenom o kulturní záležitost.

Vy byste se zahalila jak moc?

Řekla bych, že takhle nošený šátek je horní hranice. Musím ale přiznat, že i já mám doma několik nikábů a zkusila jsem v tom jít ven. A ono to má i své dobré stránky, protože jste anonymní. Nikdo vám nevidí do obličeje, můžete se tvářit jak chcete a myslet si co chcete.

Jak se v tom jí?

Moc dobře ne. Jsou s tím problémy. Spousta těch žen si nikáb stáhne z obličeje, když se chtějí v klidu najíst.

Vraťme se na chvilku zpátky ke kamarádům. Přišla jste kvůli svému rozhodnutí o nějaké?

Musím přiznat, že jsem přišla o nějaké lidi ze svého okolí, ale určitě ne o žádné kamarády, protože přítel tě nepošle k šípku jenom proto, že jsi začal věřit v Boha. Ale zase se mi ukázalo, kdo byl opravdu kamarád.

Říkala jste, že partnera nemáte, ale měla jste. Jak v Emirátech probíhá seznámení s mužem?

S jedním z nich jsem se seznámila na golfu a normálně jsme spolu začali chodit ven. To bylo ale předtím, než jsem konvertovala. Pak jsme se rozešli, já jsem přijala islám a teď je to trošku jinak. Když se chceš seznámit a porušovat pravidla, tak samozřejmě můžeš. Tam tě za to vyloženě nikdo nebude stíhat. A teď mluvím o místních, protože vy jako Evropan můžete jít do baru a dělat si co chcete. To seznamování je ale podobné. Mám teď problém se s někým seznámit, i když to zní ošklivě.

Markéta a její kamarádky na výletě.

Existuje něco, jak muslimka dá najevo, že je přístupná? Třeba odlišná barva šátku nebo tak něco?

Vůbec nic takového neexistuje. Často k tomu dochází v nákupních centrech. Tam muži oslovují ženy. Když žena odpoví, muž k ní přijde a začnou si povídat. A jak je Dubaj otevřená, tak ani nevadí, když pak jdou spolu ven na kafe nebo do kina. V Dubaji je dokonce i jedna známá silnice Jumeirah road podél pobřeží, a když po této silnici pojedou dvě holky v autě, tak se u jejích vozu zastaví snad každé projíždějící auto a muži jim budou nabízet telefonní čísla. Já jí říkám balící silnice. Tady muslimové shání kontakty. Ale nedoporučuji to na nějaký vážný vztah.

Co sex na jednu noc? Je v Emirátech obvyklý?

Řekla bych že určitě a v poslední době víc než kde jinde. Docela dost se tam sjíždí lehké děvy z celého světa. Nejvíc z Ruska. Mám kamarády, kteří chodí do klubů a na párty, takže vím, co se tam děje. Já už jsem nikde nebyla dva a půl roku, ale nějaký přehled mám.

Takže vůbec nepijete a nejíte vepřové?

Nepiji, nejím vepřové. Dodržuji pravidla.

Vánoce slavíte?

My jsme je nikdy neslavili jako náboženský svátek. U nás v rodině to byla vždycky jenom tradice, že jsme se potkali, ozdobili stromeček a byli jsme spolu. Takže to stále dodržuji, když zrovna nejsem v Česku. Letos jsem byla v Emirátech, takže jsem je neslavila. Ale nic proti tomu nemám. Ale ruku na srdce, kdo z těch lidí v Česku Vánoce slaví jako náboženský svátek?

Nemyslíte si, že Evropané, kteří konvertují, berou islám vážněji, než rodilí muslimové?

Taky znám spoustu lidí, kteří konvertovali a jsou do toho náboženství zažraní. Já bych se měla ještě polepšit, abych se jim vyrovnala. Já dodržuji pravidla, která jsou podle mě podstatná, ale nejsem fanatik. Když se na mě podíváte, tak uvidíte, že mi kouká část vlasů. Jsou muslimky, které by to nepřipustily. Já si myslím, že je to přehnané. Když jdu do mešity, tak si šátek dám pořádně. Myslím si, že se nemá nic přehánět. Je to každého svědomí. Pokud si nějaký muslim doma večer dá víno, tak to osobně neschvaluji, ale nebudu ho kvůli tomu odsuzovat. Je to jenom mezi ním a Aláhem.

Když jste zmínila ten šátek, přestala jste tak řešit své vlasy?

To rozhodně ne. Spousta lidí nechápe, že chodím ke kadeřnici, a že jsem si nechala nabarvit na Tchaj-wanu, které bylo nedávno v módě.

Arabka nebo Češka? Poznali byste to na první pohled?

Chodíte pravidelně do mešity?

Úplně ne. My ženy to máme totiž dost zjednodušené. Když to řeknu polopaticky, tak za to, že se modlíme, získáváme před Alláhem body. A je rozdíl, když se chlap modlí doma nebo v mešitě. Za návštěvu mešity dostává v uvozovkách víc bodů. Ale aby to měly ženy jednodušší, tak dostáváme plný počet bodů, i když se modlíme doma nebo kdekoliv jinde.

Modlíte se na ulici?

V Emirátech je to strašně jednoduché, protože jsou všude mešity. Když jsem třeba v nákupním centru a slyším, že místo hudby začne znít volání k modlitbě, tak nechám nakupování, jdu se pomodlit do mešity, která je v nákupním centru, a pak zase pokračuji v nakupování.

Dodržujete pětkrát denně?

Snažím se, ale někdy mi to ujede.

A co v Česku?

Tady je to složitější. Představte si, že bych si vzala modlitební kobereček a začala se tady v té restauraci modlit. Co by se asi tak stalo. Byl by z toho strašný skandál. Snažím se, když jsem doma. Ale islám má mnoho logických zjednodušení. Takže když cestujete, tak můžete smrsknout modlitby na tři. Pomodlíte se ráno, pak máte celý den na druhou a večer se pomodlíte zase doma.

Mluvila jste o cestování. Mají k vám na letištích jiný přístup, když máte na hlavě šátek?

V Čechách ano. Dám vám příklad. Na letišti, když se porozhlédnete, tak uvidíte že tam je spousta nemuslimů. Mají na sobě kabáty, bundy, že by pod ně schovali cokoliv, kdyby chtěli. A já mám na hlavě šátek. A kolik věcí se mi asi vejde pod šátek. Přesto mi ta kontrola prohledává šátek, jestli pod nim náhodou něco nemám. Mě to neuráží z toho důvodu, že mě chtějí zkontrolovat, ale vadí mi, že pak po mě projde spousta lidí, kteří mají víc možností, jak něco někam schovat, ale je nikdo neřeší. Je to dvojí metr. Ten mi vadí nejvíc.

Co řekla Markéta Maryam o Islámském státu? Co si myslí o teroristických útocích v Evropě? Jaký má názor na migrační vlnu, která zasáhla Evropu, a proč Spojené arabské emiráty nepřijímají uprchlíky? Proč by si nikdy nemohla provdat za nemuslima? To vše vám přineseme v druhé části struhujícího rozhovoru s mladou Češkou, která se dobrovolně rozhodla konvertovat k islámu a zahalit se před celým světem.

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 4:59 úterý 21. června 2016. Anketa je uzavřena.

  • 78
  • 23
  • 10
  • 10
  • 5
  • 3