Shams Ul-Haq je německý novinář a zároveň bezpečnostní expert. Rozhodl se využít toho, že se narodil v Pákistánu a vzhledově je tedy k nerozeznání od uprchlíků a pronikl do jednoho z táborů, aby sám na vlastní kůži zažil to, co zažívají tisíce imigrantů.
Fotogalerie |
Ve švýcarském uprchlickém táboře Kreuzlingen se Ul-Haq setkal s hrubým zacházením ze strany dozorců.
„Násilí vůči uprchlíkům je na denním pořádku. Jednou dokonce zmlátili uprchlíka tak, že musel být hospitalizován. Jedna Afghánka mi řekla, že dozorci mají dokonce vyčleněnou místnost na fyzické trestání neposlušných uprchlíků,“ popisuje situaci Ul-Haq.
Podmínky ve švýcarském táboře byly dle Ul-Haqua tristní. „Spali jsme ve starém vojenském bunkru a nemohli tam jíst ani pít. Záchody byly mimo budovu a nebyla tam ani sprcha. Všichni jsme se museli dělit o jedno malé umyvadlo,“ říká Ul-Haq.
Podmínky v uprchlických táborech jsou často velmi tristní.
Chování dozorců a špatné podmínky jsou podle Ul-Haqua důvodem, proč většina uprchlíků směřuje primárně do Německa. „V německých táborech je situace a chování vůči uprchlíkům mnohem lepší. Mají tam dokonce i program, kdežto v Kreuzlingenu byla neskutečná nuda. Když lidé nemají co dělat, je to vždy špatně,“ popisuje rozdíl mezi švýcarským táborem, kde pobýval a německými tábory Ul-Haq.
Dodává, že důležitou součástí německých táborů jsou i psychologové, které s uprchlíky pracují a sociální pracovníci, kteří se starají o uprchlické děti. V některých německých táborech mohou uprchlíci dokonce i pracovat, což je podle Ul-Haqua ve Švýcarsku nemyslitelné.
Nedůstojné podmínky v uprchlických táborech jsou často umocněny hrubým zacházením ze strany dozorců.
Dozorci prý často využívají toho, že jim uprchlíci nerozumí a mluví o nich velmi nevybíravě.
„Říkali si o nás, že jsme špinaví psi. Když jsem se chtěl dostat do tábora, dva policisté mě chtěli poslat na letiště, kde by mě akorát deportovali ze země,“ popisuje chování dozorců a policie Ul-Haq.
Jako bezpečnostní expert pochopitelně Ul-Haq sledoval, zda jsou mezi uprchlíky potenciální teroristé. „Byla by hloupost říkat, že tam nejsou. Bohužel jsou mezi nimi lidé co bojovali za ISIS. Někteří dezertovali, ale u některých jsem sám byl na pochybách, zda něco nechystají,“ říká Ul-Haq.
Shams Ul-Haq si získal důvěru uprchlíků. Někteří z nich se mu svěřili, že bojovali po boku ISIS.
„Jeden muž, co spal na posteli vedle mne mluvil, tedy spíše křičel ze spaní. Mezi mumláním bylo jasně zřetelné Allahu Akbar, džihád nebo mudžahedín. Když jsem po čase získal jeho důvěru, přiznal se, že bojoval po boku islamistů,“ popisuje jednoho z uprchlíků s pochybnou minulostí Ul-Haq.
Podle Ul-Haqua je jedinou možností, jak předejít terorismu, lepší monitorování uprchlíků, uznává ale, že v současném počtu je to poměrně nereálné a zároveň by to například v Německu narazilo na silnou ochranu lidských práv a soukromí.
Podle Ul-Haqua je velkým nebezpečím to, když v táborech s uprchlíky nikdo nepracuje.
„I kdyby byl sympatizantem ISIS jeden z desetitisíce uprchlíků, při současných číslech by to stále bylo závažné bezpečnostní riziko. Oni se totiž pomalých evropských soudů a nízkých trestů vůbec nebojí. Mělo by platit, že kdo se proviní proti právu země, ve které žádá o azyl, tomu bude odepřen a bude deportován,“ uzavírá Ul-Haq.
