Frontman a zakladatel metalcorové kapely Behind the Mirror Artur Štaidl (20) se od malička potýká s nadměrným zájmem okolí. Vždy se nacházel pod drobnohledem jak široké veřejnosti, tak i novinářů. Musel se naučit vyrovnat se s nejapnými žerty, ale také špínou a pomluvami, které se na jeho hlavu již v útlém věku snášely. Nakonec rezignoval.
„Jsem na to zvyklý. U nás před barákem stálo 24 hodin denně auto novinářů, máma jim někdy uvařila i kafe a přinesla jim ho,“ uvedl v rozhovoru pro Magazín DNES Artur.
„Jsem zvyklý, že když vejdu do tramvaje, autobusu nebo metra, osmdesát procent lidí se otočí. Dřív, když jsem nosil dlouhé vlasy, to bylo ještě horší. Lidé se také diví, že jezdím městskou hromadnou dopravou a nemám limuzínu s osobním řidičem,“ uvádí.
Někdy se mu ovšem, jak sám přiznal, stane, že vejde do dopravního prostředku a lidé mají tendenci s ním o Bartošové hovořit: „Jedu třeba metrem, někdo za mnou přijde a řekne, že je mu to líto, že měl mámu rád. A teď – bavte se o takové věci s cizími lidmi. Není to příjemné. Na druhou stranu jsem rád, když někdo řekne, že měl mámu rád. Nevím. Je to strašně zvláštní pocit.“
Kromě zpívání se Artur v kapele věnuje také skládání textů. Ty vznikají podle nálady. „Někdy píši, když jsem v pohodě, někdy v mírném smutku. Naše texty jsou převážně o smutcích a o tom, že člověk musí být vnitřně silný, takže jsou často i depresivní, ale to odpovídá našemu žánru,“ sdělil závěrem.
Fotogalerie |