Exkluzivní zpověď svědka Ahmada: Vím moc dobře, co se stalo Anetě!

Proč jste se tak dlouho čekal a promluvil až teď?

Celá událost se mě velmi dotkla, nejen osobně, ale celé mé rodiny. Mám čisté svědomí, věřím, že se nakonec všichni dozví pravdu.

Matka Anety Anna se závěry policie nesouhlasí a angažovala se v znovuotevření případu a důkladném prošetření. Co o tom soudíte?

Chápu pocity matky Anety, smířit se se smrtí dcery je bolestné a vlastně nemožné. Ale smířit se s pravdou znamená pravdu najít. A nenajde ji, pokud bude obviňovat jiné a pomlouvat mě.

Říkáte, že cítíte s matkou. Přesto jste se ji nikdy nekontaktoval. Proč?

Nemám kontakt s rodinou, nikoho z rodiny neznám a nikdo se mi neozval. Samozřejmě, že se rád sejdu s každým z Anetiny rodiny, abych mu vysvětlil, co se stalo. Chtěl jsem jít Anetě na pohřeb, ale kamarádka Kateřiny jí řekla, že ji volala matka Anety, že Kateřina nesmí přijít na pohřeb, a proto jsem i já nešel, protože jsem se obával nějakého skandálu z její strany. Místo pohřbu jsem šel do bytu, kde Aneta zemřela, a tam jsem jí zapálil svíčku, přinesl pohřební květiny a brečel jsem.

Ubodaná dívka ve vašem bytě. Není to dostatečný důvod zavolat rodině a pokusit se vysvětlit, jak zemřela jejich dcera?

Jestli jsem neměl více pátrat po matce Anety? Nevím. Možná ano, ale ona věděla, kde mě najde a mohla se ozvat také.

Pojďme se vrátit na začátek. Jak jste poznal Anetu?

Seznámila nás Kateřina. Byla výborná holka, přátelská a milá. Potkal jsem ji v tom roce asi dvanáctkrát, také před Vánocemi. Byla s námi i na společném víkendu, několikrát na párty a považoval jsem ji za svoji nejlepší kamarádku. S Kateřinou se stýkaly v bytě v Letňanech, já jsem se těch schůzek neúčastnil a dokonce jsem nebyl ani na jejích narozeninách, které se slavily v nějaké vesnici nedaleko Kladna. S Kateřinou se hodně kamarádily, jednou si Aneta jejím prostřednictvím půjčila ode mně na dva dny i auto, aby mohla jet za svým přítelem do Brna – byla to skromná holka.

Libanonec Ahmad na fotografii z baru COCO odkud odjela trojice do bytu, kde se Aneta ubodala nožem.

Aneta si měla přátelům zmínit, že jste jí dával kokain. Je to pravda?

Není pravda, že bych Anetě dával kokain, ani ho po mně nechtěla. Bohužel Aneta se k tomu již nemůže vyjádřit. Nevím, zda v sobě měla kokain, mohla ho tehdy dostat od někoho na dámském WC. Reportér Klíma, který točil o smrti Anety, tvrdil, že podle toxikologického vyšetření měla brát drogy déle než tři roky. Já jsem ji ale znal jen rok a pár měsíců. Pokud se Aneta měla svěřit několika kamarádkám, že ode mne brala zadarmo, tak já tvrdím, že to není pravda.

Vy sám jste přiznal, že jste drogy bral. Léčil jste se ze závislosti?

Kokain již dávno neberu a po té nešťastné příhodě již nechodím ani moc ven. Večírky mě přestaly bavit. Nikdy jsem nebyl na drogách závislý, neléčil jsem se kvůli nim v Bohnicích, jak o mně psalo.

Můžete ve zkratce popsat průběh večera předtím než zemřela Aneta?

Aneta tehdy přiletěla z Dominikánské republiky. Chtěla oslavit návrat z dovolené a tak jsme šli do pražského baru CoCo. Tam jsme byli asi do šesti do rána. Takže dlouho nespala a musela být moc unavená. Nabídl jsem jí, že jí zavolám taxíka, aby mohla odjet domů. Mluvila o nějakém kamarádovi Andrejovi, říkali jsme jí, aby ho tedy zavolala, že ji odveze. Konečně jsme jí nabídli, aby spala u nás. A ona souhlasila.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Do policejního spisu jste Vy i Vaše přítelkyně uvedli, že Aneta se ten večer v baru něčeho bála. Doslova prý řekla, že jí někdo hrozil smrtí. Z čeho mohla mít podle vás strach?

Na večírku jí nic nehrozilo, přesto jsem měl dojem, jako by se něčeho obávala. Seděl jsem od ní dál, takže nevím, o čem se přesně bavila s Kateřinou. Až v bytě mi Aneta řekla, že ji chtěl někdo z baru zabít. Byla úplně paranoidní a když jsem se jí ptal, kdo nás ohrožuje, tak ukazovala a jmenovala postupně různé lidi, co tam byli a kteří s námi neměli nic společného.

Jak si vysvětlujete její chování? Asi to nebylo běžné.

Kateřina mi říkala, že i s ní mluvila divně, ale že si myslela, že si dělá z nás jen legraci.

V protokolu se mluví o jistém Sebastianovi, kterého se Aneta bála. Je to Váš přítel?

Sebastian je jeden z mých vícero přátel. Když jsme odešli z baru, seděly holky již v taxíku a já se zdržel ještě chvíli se Sebastianem venku, chtěl mě ještě pozvat na drink. Ale to není důležité.

Co se pak dělo v bytě, kam jste přijeli taxíkem z klubu?

Seděli jsme u nás u stolu v kuchyni, mluvila o řadě věcí, skákala z tématu na téma. Mluvila o tom, že nás všechny má ráda. Pak jsme šli spát a ona říkala, že za chvíli půjde také a přitom stále seděla za stolem. Vyprávěla ještě o svém příteli, kterého prý miluje, ale on ji využívá jen na sex. Já se ji snažil utěšit, říkal jsem jí, že je nejlepší holka na světě a že každý chlap může být rád, že ji má a kdo ji nechce, má smůlu.

Byla už klidnější, nebo se pořád něčeho bála?

Rozhodně nebyla tak divná, sice mluvila trošku mimo jako v baru, ale víc v pohodě.

Co bylo dál?

Odešli jsme spát a pak jsme ji již neslyšeli, ani že by brečela. Vůbec nás nemohlo napadnout, co se stane. Když jsem se pak šel v noci napít do kuchyně, asi půl minuty poté, co jsme ji s Kateřinou opustili, uviděl jsem Anetu jak do sebe jakoby bodala; nevěděl jsem co dělá. Nenapadlo mě vůbec, že se chce zabít.

Viděla Vás přicházet?

Neviděla mě přicházet do kuchyně. Všimla si mě, až když jsem začal křičet Co to děláš?! Hned se otočila a pokračovala v bodání.

Nůž byl normálně na pracovní desce, nebo v příborníku?

Nůž byl v šuplíku příborníku.

Kolikrát jste viděl, že se bodla?

Bodala se nad prsa, pod krkem, do hrudníku, v tom šoku jsem to nestačil registrovat. Kolikrát to bylo, nevím. Nejsem lékař a nemohu vám zodpovědět dotazy, ani na počet ran v srdci, ani celkový počet bodnutí, to je záležitost lékařů, kteří Anetu ohledávali a zjišťovali příčinu smrti.

Když se bodala a řezala nožem, musela přece křičet. Nebo?

Rozhodně nebyla v nějakém amoku. Snažil jsem se jí vytrhnout nůž a když jsem ji držel za ruku s nožem, převzala jej druhou rukou, když jsem ji chytl za druhou ruku, tak jej zase převzala první rukou a já nebyl schopen ji chytnout za obě ruce, aby si přestala předávat nůž.

Vzpomenete si, v které ruce držela nůž?

Bodala se pravou rukou.

Obouruč ho nedržela?

Vysvětluji, že když jsem se jí snažil vytrhnout nůž, tak si jej při zápase, který jsme vedli, přendávala nebo snažila přendat do levé ruky.

Takto vypadala po činu dívčina bílá hedvábná blůza.

Byla zraněná, krvácela a přesto se s Vámi prala o nůž. Vypadáte jako silný muž, jak se to mohlo stát?

Byl jsem také zraněný, krvácel jsem hodně z ruky od bodné rány, kterou jsem utrpěl, když jsem se snažil Anetě vytrhnout nůž.

Snažili jste se ji nějak pomoct, zastavit krvácení?

Ano, hned jsme z mého mobilu volali záchranku, se kterou mluvila Kateřina, ptali se jí, zda-li zraněná má pořezané zápěstí. Kateřina jim popsala zhruba charakter ran, oni říkali, že se máme snažit nějakým provizorním obvazem zabránit, aby vykrvácela. Zatímco se o to Kateřina snažila, já jsem držel Anetinu hlavu a stále na ni mluvil a snažil se, aby nezavírala oči. Pak jsem běžel na balkon a volal o pomoc, zda-li je někde přítomen lékař. Pak jsem zase běžel k Anetě a pořád jsem usiloval o to, aby byla při vědomí a brala nás na vědomí.

Aneta byla při vědomí, když dorazila záchranka?

V mé přítomnosti Aneta neupadla do bezvědomí, když přišli záchranáři, ležela na zemi, dýchala ale nepromluvila. Její dýchání se po příchodu záchranářů začalo ale zhoršovat.

Kde byl v té chvíli nůž?

Nůž jsem nebral do ruky, ten spadl na zem, když jsem držel Anetu za obě ruce, tak jsem řekl Kateřině, ať dá nůž pryč nebo dostatečně daleko od Anety.

Krvácela hodně? Kolik jste viděl krve?

Pokud jde o krev, když Aneta ležela na zemi, nemohl jsem vidět, kolik je pod ní krve. Když Anetu odvezli z bytu, tak mě kriminalisté požádali, abych si prohlédl byt, zda-li něco nechybí. Na místě, kde ležela Aneta jsem viděl stejné množství krve, jako bylo na fotografii od policisty, kterou dala matka Anety na internet.

Můžete to potvrdit, že v bytě nebyla další osoba?

Byli jsme tam jen my tři, žádná čtvrtá osoba s námi nebyla. Pokud o čtvrté osobě mluví záchranáři, proč o ní nemluví policisté z místního oddělení a kriminálky, kteří do bytu přišli před záchranáři?

Detailní záběr na cákance krve na podlaze. Věci okolo jsou zbytky po zdravotním materiálu, který použili záchranáři k oživování.

Kdy dorazila do bytu policie?

První přišli dva policisté z blízké policejní stanice, kteří byli takřka naši sousedi, a pak policisté z kriminální policie, nakonec záchranáři; běhal jsem dolů otvírat dům, policisté si ode mne a Kateřiny vzali občanky, pak přijela i kriminální policie, byl tam hrozný zmatek. Dovedl jsem si již v tu chvíli představit ty články v novinách.

Jak se chovali?

Policisté z kriminálky byly perfektní, připadali mi jako profesionálové z FBI a pokud by z naší strany mělo dojít k odstraňování krve nebo jiných stop, tak by to zjistili. Nezapomeňte, že tam byli brzo, policisté z oddělení takřka hned, a nebyl čas na nějaké odstraňování krve. Nedávno jsem na nějakém snímku na internetu viděl snímek z místa, kde ležela Aneta a bylo na něm stejné množství krve, jako když tam ještě Aneta ležela.

Vy jste se krátce nato zhroutil a nechal se odvézt na psychiatrii. Kdy Vás policie poprvé vyslechla?

Policie mě kontaktovala několikrát, poprvé hned když se to stalo, poté, co jsem přišel z krizového centra. Policie prováděla také podrobné šetření v bytě, měřili různé vzdálenosti, fotografovali různé detaily a dokonce jsem se dobrovolně podrobil zkoušce na detektoru lži.

Provedli kriminalisté rekonstrukci v bytě?

Policie rekonstrukci neprováděla respektive, nebyl jsem požádán, abych se takového úkonu zúčastnil, nerozumím, nakolik je nutný – nejsem právník.

Policejní záběry z Ahmedova bytu, kde se měla Aneta bodat do srdce.

Vy jste se toho bytu rychle zbavil. Měl jste souhlas policie?

Byt v Letňanech byl rezervovaný a byla za něj zaplacena rezervační smlouva měsíc a půl předem, než došlo k oné tragické události. Policie mi dala výslovně souhlas k ukončení rezervace. Doklad je na policii.

Několik nezávislých odborníků včetně profesora Pirka zpochybnilo variantu, že by se dívka mohla opakovaně bodnout do srdce. Co na to řeknete?

Nejsem lékař a nemohu vám zodpovědět dotazy, ani na počet ran v srdci, ani celkový počet bodnutí, to je záležitost lékařů, kteří Anetu ohledávali a zjišťovali příčinu smrti. Myslím ale, že to asi podléhá lékařskému tajemství a je to součást spisu, do kterého, jak jsem uvedl, nemám jako svědek přístup.

Dobře, zeptám se jinak. Položil jste si někdy otázku, proč se mladá a krásná holka zabije takto brutálním způsobem?

Anetino jednání si nedovedu vysvětlit. Vím jenom, že byla zklamaná ze svého vztahu. Ale kromě toho večera, si nikdy na nic nestěžovala.

Kolem Vaší osoby se objevilo několik sporných informací. Mohl byste je uvést na pravou míru?

Psalo se o mě, že jsem největší dealer drog, ve čtenářích se vyvolává dojem, že jsem člen nějaké libanonské mafie či jiné tajemné mafie, snad i ruské a že mě policie kryje, když jí platím a jiné podobné nesmysly. Informace šíří matka. V televizi tvrdila, že Aneta byla se mnou a Kateřinou 30 dní v Libanonu, což není pravda, a stejně tak poskytla a poskytuje médiím celou řadu nepravdivých informací, jejichž cílem je moje dehonestace. Objevily se nesmyslné informace, že můj otec je největší lobbista, že měl dávat peníze policii nebo - jestliže celá ta věc už nebude uzavřena – že už nebude podporovat prezidenta Zemana apod. To jsou informace pro média jistě zajímavá, až na to, že můj otec zemřel v Bejrútu, když mi bylo dvanáct let.

Není tedy pravdou, že jste synem významného libanonského diplomata?

Není. Můj otec zemřel před 34 lety a moje libanonská rodina nemá v Česku žádné obchodní aktivity.

Z čeho tedy žijete?

Moje jediné příjmy jsou z mého butiku s konfekcí, jiné příjmy nemám. V průběhu posledních 15 let jsem měl i více obchodů, někdy tři, jindy dva, teď mám jeden. Jsem přesvědčen, že ona nenávistná kampaň proti mně je motivována i posledními událostmi v Evropě, migrační vlnou a obecnou averzí k muslimům a Arabům. S tím ale nemohu nic dělat. Já sám se řídím českými zákony, jsem zde plně adaptován a respektuji zdejší zvyky a obyčeje.

Vraťme se k Vaší přítelkyni Kateřině. Věděla Vaše manželka, že máte poměr s mladší ženou?

Manželka věděla o mém vztahu s Kateřinou, řekla mi, abych se rozhodl, zda-li chci jít k přítelkyni – já jsem ji však neopustil. S Kateřinou jsem se rozešel a manželka je dnes mojí největší oporou, věří mi, podporuje mne a bude podporovat nadále.

Takže s Kateřinou už nejste?

S Kateřinou se již nestýkám, žádný vztah k ní dnes nemám.

Vy jste si ji v Libanonu vzal za svou druhou muslimskou manželku. Je to tak?

Když byla se mnou v Libanonu a u mých rodičů, nemohla tam být jako moje přítelkyně. Proto jsme uzavřeli se svědky smlouvu podle muslimské tradice, že tam bude jako moje žena. Já jsem Kateřině v těhotenství hodně pomáhal a posílal jí peníze na výbavičku a zařízení dětského pokoje a na další drobné věci.

Když se podíváte zpět, litujete něčeho? Nemáte výčitky svědomí z toho, co se stalo?

Já vím moc dobře, co se stalo, Kateřina ví, co se stalo, dnes to ví i policie a na věci nic nezmění ani soukromí „znalci“ objednaní matkou Anety, protože policie své závěry učinila s pomocí svých renomovaných znalců. Také Bůh ví, co se stalo a že jsem nevinný.